"Je nepřípustné, aby stát pouze vyžadoval splnění povinností ze strany zaměstnanců (v daném případě plnění pojistného), a nedbal přitom ochrany jejich zájmů, postihne-li je zmíněná událost v podobě pracovní neschopnosti. Došlo tak k porušení práv zaměstnanců, které dosahuje ústavněprávní dimenze," tvrdí autoři novely v důvodové zprávě.
Systém nemocenskéOd letošního ledna zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci na základě novely zákona o nemocenském pojištění nedostávají žádné nemocenské dávky. V následujících dnech, tedy od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci, jim náhradu mzdy za prostonané pracovní dny ve výši 60 procent jejich průměrného výdělku vyplácejí zaměstnavatelé. Za to jim stát snížil odvody z 3,3 na 2,3 procenta; navíc jim polovinu výdajů na nemocné zaměstnance vrací. |
Pokud bude novela schválena, začne platit od ledna 2011.
Podle ODS se systém neproplácení prvních třech dnů nemoci osvědčil. Ve srovnání s rokem 2007 klesl loni počet případů pracovní neschopnosti ze 2,72 milionu nově hlášených případů na 2,22 milionu, což byl nejnižší výsledek v historii ČR.
Kvůli zavedení vládní reformy lidé loni od ledna do konce června v prvních třech dnech nemoci žádné dávky nedostávali. Ústavní soud ovšem tuto praxi zrušil; pracovníci z rozhodnutí ministerstva práce proto loni v červenci a srpnu pobírali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne.
Od září až do konce prosince pak měli lidé v prvních třech dnech nemoci nárok na 25 procent vyměřovacího základu.
