Skutek se stal v Oskořínku na Nymbursku. Útoku předcházel spor Balarina s jeho budoucí obětí, které potom v afektu zasadil celkem 15 ran tupou stranou sekery. Hlavu oběti pak zabalil do igelitu - prý proto, aby „neudělala stopu pro psa“. Mrtvolu vysvlékl a její věci spálil, tělo v oblasti beder několikrát probodl krumpáčem a hodil do septiku.
Osmadvacetiletý Balarin se k činu přiznal a po vynesení prvoinstančního rozsudku se vzdal práva na odvolání. Jeho obhájce upozorňoval na to, že oběť se do Balarinova domu osudného večera vnutila a chovala se hrubě; zavražděný muž prý Balarina dlouhodobě ponižoval a provokoval.
„Nadával mi všelijakými výrazy. Rozčílilo mě to, tak jsem šel pro sekeru,“ popsal už dříve krajskému soudu svůj čin. Doplnil, že muž sice vypadal jako mrtvý už po první ráně, ale že jej udeřil sekerou ještě několikrát, protože prý z jatek věděl, že může být stále ještě živý.
Balarin si trest odpyká ve věznici se zvýšenou ostrahou
Státní zastupitelství s rozsudkem středočeského krajského soudu nesouhlasilo a odvolalo se proti němu. Žalobce poukazoval na četnost úderů, na to, že Balarin svou oběť dodatečně ubíjel, a na to, že podle fotografií z pitvy oběti je zřejmé, že některé rány na hlavě způsobila i ostrá strana sekery. Požadoval proto, aby soud klasifikoval vraždu jako provedenou obzvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, za což by Balarinovi hrozil i výjimečný trest. Senát vrchního soudu však odvolání zamítl jako nedůvodné.
„Skutečně šlo o surový způsob vraždy. Podle trestního zákoníku se ale k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, přihlíží jen tehdy, pokud podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost. To v tomto případě nenastalo,“ vysvětlil rozhodnutí soudu předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.
Balarin si trest odpyká ve věznici se zvýšenou ostrahou.