Hejtman David Rath (ČSSD) oponuje, že podobná vzácná díla se musejí kupovat, když jsou na trhu a ne když na ně jsou peníze. "I když musíme šetřit, tak v rozpočtu kraje je tato částka relativně málo významná," poznamenal. Pokud by kraj miniaturu nekoupil, skončilo by podle hejtmana v nějaké soukromé sbírce a pro ČR by bylo již nenávratně ztraceno.
Iluminace zobrazující dolování stříbra v Kutné Hoře je památkou srovnatelnou s fragmentem Dalimilovy kroniky a vznikla v nejvýznamnější české iluminátorské dílně konce 15. století. Odhadní cena byla 200 000 až 300 000 liber, tedy 5,8 až 8,7 milionu korun.
Čtěte více |
"Já bych ty peníze spíše věnovala na něco jiného," řekla dnes šéfka klubu KSČM v krajském zastupitelstvu Jiřina Fialová. Kdyby o nákupu rozhodovali zastupitelé, hlasování komunistů by podle ní nebylo jednotné. "V současné době, kdy opravdu hledáme každou korunu, je těžké posuzovat, zda to jsou dobře vynaložené finance," dodala.
Podle občanských demokratů jde pořízení miniatury mrháním prostředky, kterých je v současnosti kvůli dopadům hospodářské krize nedostatek. "Na školství, opravy silnic i sociální věci chybí spousta peněz, ale to je ČSSD v kraji evidentně jedno," podotkl předseda středočeské ODS Petr Bendl.
Pořízení iluminace kritizuje i místopředsedkyně klubu ODS Dagmar Nohýnková. "Hejtman si ukojil svoje ego. Je-li význam díla tak velký, měl ho koupit stát. Vzhledem k výši investice je to nezodpovědné plýtvání krajskými prostředky," míní Nohýnková.
Rath připustil, že výsledná částka je vyšší, než na jakou byl středočeský tým před aukcí připraven jít, ale neuvedl o kolik. Podle něj se ale šance získat tak vynikající dílo objeví "jednou za 100, 200 let nebo nikdy".
Ředitel Středočeské galerie Jan Třeštík, který iluminaci dražil, zdůraznil, že takové dílo bude jen získávat na hodnotě.
Iluminaci dlouhodobě vystavovat nejdePodle hejtmanství by se miniatura měla stát jedním z nejvýznamnějších exponátů vznikající Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Český kunsthistorik Jiří Fajt to ale zpochybnil. Poukázal na to, že jde o velmi citlivou malbu na pergamenu, kterou nelze z konzervátorských důvodů dlouhodobě exponovat na přirozeném či umělém světle. "Samozřejmě předpokládáme, že až budeme mít v ruce komplexní rozbory kunsthistoriků a znalců, tak uvidíme, jaké jsou možnosti," reagoval Třeštík. Dílo by podle něj mohlo být uloženo v depozitáři a vystavováno jen po určitou dobu. "Je běžně zvykem v jiných světových institucích, že se tyto věci v podstatě nikdy dlouhodobě nevystavují, že se vystavují jen kopie," podotkl ředitel. |
