Lidovky.cz

Kauza plzeňských práv, zrušené volby, Obama v Praze: to byl rok 2009

Slovensko

  1:14
ČESKÁ REPUBLIKA - Server Lidovky.cz pro vás vybral deset nejvýznamnějších událostí, které roku 2009 hýbaly Českem. Přečtěte si o kauze plzeňských práv, o politické krizi nebo o návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze.

Aféra na právech v Plzni

Ve středu 19. září Lidové noviny upozorňují na plagiátorskou aféru proděkana právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Ivana Tomažiče. Vypukl tak největší skandál českého vysokého školství po roce 1989. Postupně začaly vyplouvat na povrch další a další pochybení školy. Některé práce studentů úplně chybí, další nesplňují požadavky odborného textu, jiné jsou opsané. Někteří studenti zase školu absolvovali nestandardně rychle. Děkan Jaroslav Zachariáš a proděkani Milan Kindl a Ivan Tomažič ze školy odešli, novým šéfem fakulty se stal exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Dočasný děkan fakulty Jiří Pospíšil s rektorem univerzity Josefem Průšou (vpravo).

Ministerstvo školství poměry na škole prověřuje, posvítilo si ale i na další české vysoké školy. Mezi rychlostudenty plzeňských práv figurují jména chomutovské primátorky Ivany Řápkové (ODS), poslance Marka Bendy (ODS) nebo starosty Prahy 5 Milana Jančíka (ODS). Řápková i Jančík pochybení odmítají, Benda přiznal, že jeho rigorózní práce byla krátká. Jeden z bývalých studentů, velitel plzeňských městských policistů Luděk Hosman, rezignoval na svou funkci poté, co se ukázalo, že bakalářskou práci opsal.


Volby nevolby
Po pádu vlády Mirka Topolánka a sestavení úřednického kabinetu Jana Fischera se politici dohodli na předčasných podzimních sněmovních volbách. Parlament schválil ústavní zákon o zkrácení funkčního období Sněmovny. Na začátku července prezident Klaus vyhlásil termín předčasných voleb na 9. a 10. října. Ústavní soud ale na popud poslance Miloše Melčáka v září odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta, o pár dní později zrušil jako účelovou změnu i ústavní zákon. Nad termínem předčasných voleb visel otazník.

Poslanec Miloš Melčák při jednání u Ústávního soudu.

Politici se potom dohodli na trvalé změně ústavy. Politická krize však vyvrcholila překvapivě. Po měsících vyjednávání Jiří Paroubek nakonec oznámil, že ČSSD předčasné volby nepodpoří. Předseda sociálních demokratů Mirek Topolánek následně složil poslaneckou funkci. Fischerově vládě se tak prodloužil mandát až do řádných květnových voleb.

České předsednictví: plyn, Entropa a pád vlády 
České předsednictví se jistě do historie EU zapsalo. Stálo nás 3,2 miliardy korun, podle statistik tedy patří k těm nejdražším. Předseda Mirek Topolánek řešil, schůzoval, promlouval. Za řešení plynové krize jsme byli více méně pochváleni. Pak ale přišel 24. březen. Ve sněmovně se hlasovalo na návrh ČSSD o vyslovení nedůvěry kabinetu Mirka Topolánka. K opozici se připojili i Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková. Dodali tím čtyři potřebné hlasy a vláda padla. V poločase našeho předsednictví se tedy hlavní role ujal nový úřednický premiér Jan Fischer.

Entropa Davida Černého teď visí v pražských Holešovicích

Ještě jednou událostí jsme zahýbali Evropskou unií. V lednu byla v budově Rady EU v Bruselu odhalena Entropa - plastika, kterou místo slibovaných 27 umělců vytvořil sám David Černý. Výtvarník se snažil ztvárnit každou zemi EU tím, co je pro ni typické. Bulharsko se proto ohradilo, když ho Černý předvedl v podobě tureckého záchodu. Nadšené nebylo ani Slovensko vyvedené jako salám obvázaný maďarskou trikolorou. Černý honorář za Entropu vrátil a společně s vicepremiérem Alexandrem Vondrou se omluvili "všem, kdo se cítili tím nějakým způsobem dotčeni". Na konci června předala Česká republika předsednickou štafetu Švédsku.

Klaus poražen. Evropa má svou Lisabonskou smlouvu
Evropská unie se konečně dočkala, 1. prosince vešla v platnost Lisabonská smlouva. Václav Klaus byl poražen. O dokumentu se jednalo zhruba šest let, do posledního roku vyjednávání však výrazně zasáhla Česká republika. Sněmovna smlouvu v únoru schválila 125 hlasy. V květnu své ano Lisabonu řekl i Senát. Hladký průchod Sněmovnou i Senátem ovšem prudce odsoudil prezident Klaus, když prohlásil, že parlamentní ratifikace je selháním politických elit.

Manifestace D.O.S.T. jako poděkování prezidentu ČR Václavu Klausovi za odmítavý postoj vůči Lisabonské smlouvě

Na stranu prezidenta se přidala i skupina senátorů v čele s Jiřím Oberfalzerem (ODS). Na konci září senátoři předložili Ústavnímu soudu návrh na další přezkoumání smlouvy. Ústavní soud jejich námitky zamítl a potvrdil, že Lisabon je v souladu s českou legislativou. Poté, co také Irové při novém referendu dokument odsouhlasili, podepsal jej i polský prezident Lech Kaczyński. V boji proti Lisabonu zůstal Klaus sám jen s podporou britských konzervativců. V říjnu prezident zkomplikoval ratifikaci dokumentu. Vznesl totiž požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, na kterou smlouva odkazuje. Prezident se obával prolomení Benešových dekretů. Unie nakonec na Klausovu podmínku kývla a prezident 3. listopadu smlouvu podepsal. Česko tak ratifikovala Lisabon jako poslední členský stát.

Dovolená v Toskánsku
Mirek Topolánek si svoji letní dovolenou s přítelkyní Lucií Talmanovou, dětmi a přítelem Markem Dalíkem v Toskánsku opravdu vychutnal. Neznámá osoba si najala detektivy, kteří do Česka posílali fotografie a videa šéfa ODS ve společnosti vlivných byznysmenů a lobbistů. Na stejném místě ve stejnou dobu na jachtách pluli i bývalý ministr Aleš Řebíček, Milan Urban z ČSSD s lobbistou Johanesem a také například generální ředitel ČEZ Martin Roman. Média spekulovala o tom, kdo dovolenou v italském letovisku platil. Nejčastěji se ozývalo právě jméno energetické firmy ČEZ. Vilu, ve které Topolánek bydlel, pronajal podle časopisu Týden Markus M. Hasler, byznysmen s pochybnou pověstí.

Dovolená politiků a lobbistů v Toskánsku

Nejednou také padla otázka, co se v Toskánsku "peklo". Že by to byla koalice ODS a sociální demokracie popřel účastník zájezdu Milan Urban. Mirek Topolánek se za dovolenou v rozhovoru pro časopis Týden omluvil. Dodal ale, že lidem nejvíce vadí, že si on a jeho partnerka vydělají za měsíc tolik, kolik jiní za celý rok. Itálie Topolánkovi vůbec nějak nepřeje. V červnu se ve španělském deníku El País objevily fotografie nahého Topolánka, který trávil volné chvíle ve vile italského premiéra Berlusconiho.


Slavné návštěvy v Česku: nejdřív Obama, pak papež

Barack Obama na návštěvě v Praze (2009)

Americký prezident Barack Obama přiletěl na pražské letiště v Ruzyni Boeingem 747 Air Force One v sobotu 4. dubna. Jeho návštěva trvala téměř 24 hodin. Přivítal ho prezident Václav Klaus s chotí a Mirek Topolánek. Stěžejním dnem programu byla neděle. Barack Obama a jeho žena Michelle se sešli na Hradě s českým prezidentským párem. To už ale na Hradčanském náměstí čekalo zhruba 10 tisíc lidí, aby si vyslechli projev amerického prezidenta. Obama si vyžádal, že chce mít panorama Prahy za zády. Celý svět ve své promluvě vyzval k tomu, aby vytvořili svět bez jaderných zbraní. Po projevu jel do Kongresového centra na summit EU – USA. Tam si popovídal i s exprezidentem Václavem Havlem. Z České republiky se Obama vydal do turecké Ankary. Tam už se mu tak milého přivítání nedostalo.

Papež Benedikt XVI. při mši na staroboleslavské Proboštské louce 28. září 2009.


Třídenní návštěva papeže Benedikta XVI. začala 26. září. Policie střežila hlavu církve více než amerického prezidenta Obamu. Část svého projevu na letišti pronesl papež v češtině. V sobotu navštívil kostel Panny Marie Vítězné. Tisíce lidí olemovaly cestu, když jel papež papamobilem na Hrad. Mávali mu a volali "Ať žije papež, halelujah!". Na závěr dne vedl modlitbu v katedrále sv. Víta. Část neděle věnoval věřícím v Brně a poslední den návštěvy České republiky navštívil Starou Boleslav. I tam na něho čekal několika tisícový dav lidí. Před odletem poobědval s biskupy. Benedikt XVI. navštívil Prahu dvanáct let po jeho předchůdci Janu Pavlu II.


Na Paroubka vajíčka, kameny na Topolánka

Předvolební kampaně sociální demokracie nebyly rozhodně jen tak nějaké. Na předsedu Jiřího Paroubka se snášela vejce. Někde jich bylo víc, na pražském Andělu jich létaly rovnou stovky. Kdo ataky vyprovokoval, je otázka. Vedení ČSSD prohlašovalo, že "morální vinu nese ODS." Topolánek chtěl vyvrátit toto nařčení a vyslal do světa vzkaz: "Neházejte vajíčka, dejte raději hlas ODS." Otázkou zůstává, zda tím Jiřího Paroubka uklidnil.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek pod palbou vajec.

Vejce předsedu sociální demokracie pronásledovala kromě Prahy i například v Plzni, Berouně a Písku. V Litoměřicích sice ani jedno nedopadlo na cíl. Paroubek měl ale na adresu jednoho mladíka, který házet chtěl, prohlásit: "Ubožáku, že se nestydíš." Zpočátku byla na házení vejci udělena čtyři obvinění, tři z nich ale skončili jen jako přestupek. S čistým štítem ale nezůstal ani šéf ODS Mirek Topolánek. Na koupališti v Hustopečích na něho čtveřice mužů házela vejce a štěrk. Za to měli podle jejich slov dostat zaplaceno až 50 tisíc korun.

Pandemie prasečí chřipky

V březnu se svět začal obávat prasečí chřipky. Zmutovaný virus, který obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky, začal řádit nejprve v Mexiku, postupně se šířil po celém světě. Se šířícím se onemocněním narůstala i hygienická opatření zejména na letištích. Cestující, kteří přicestovali z Mexika, při jakémkoliv podezření na respirační onemocnění putovali rovnou k doktorovi, případně do karantény. Na konci května přesto dorazila chřipka i do Česka. Přivezl si ji z New Yorku český pilot. Muž se ale rychle uzdravil. V následujících měsících ovšem počet potvrzených případů u nás začal narůstat.

Prasečí chřipka vypukla v Mexiku.

V červnu vyhlásila Světová zdravotnická organizace pandemii. V říjnu podlehla prasečí chřipce první Češka. V polovině listopadu dorazily do Česka vakcíny proti prasečí chřipce, které byly určeny pouze vybraným pacientům, zdravotníkům a lidem, jež zajišťují chod státu (tedy policistům či hasičům). Zájem o očkování ale velký není. Na přelomu listopadu a prosince začala v Česku kromě prasečí chřipky řádit i ta klasická. V řadě krajích byl vyhlášen stav epidemie. V polovině prosince začala chřipková epidemie ustupovat, s ní i prasečí chřipka. Den před Vánoci ministerstvo zdravotnictví hlásilo, že v Česku doposud zemřelo na prasečí chřipku 48 lidí, většina z nich ale trpěla i dalšími nemocemi.


Radar v Brdech nebude

Krátce po půlnoci 17. září se v bytě premiéra Jana Fischera rozezvonil telefon. Volal mu americký prezident Barack Obama, aby mu oznámil, že plány na výstavbu raketového štítu v Česku a Polsku se ruší. Radost z toho měla česká opozice, někteří obyvatelé Brd a hlavně Rusko. Rozladilo to naopak Karla Schwarzenberga (TOP 09), který dohodu vyjednával, a americké republikány.

Americký viceprezident Joe Biden s premiérem Janem Fischerem.

Pošramocené vztahy se středoevropskými spojenci přiletěl v říjnu napravovat americký viceprezident Joe Biden. Česko i Polsko ujistil, že se budou podílet i na novém americkém systému protiraketového štítu a že zůstávají strategickými spojenci USA.

Dvacet let po listopadu
Dvacet let od pádu komunismu si 17. listopadu připomněla, chtě nechtě, celá Česká republika - a to proslovy, pochody i symbolickým zvoněním klíči. Sem tam zaznívaly i hlasy, že vlastně není co slavit. Nejvíc dal o sobě vědět výtvarník Roman Týc, který upravil památník na Národní třídě v Praze. Roku 2009 přiřkl vztyčené prostředníčky. Inspirovat se prý nechal expremiérem Mirkem Topolánkem a slavíkem Karlem Gottem. Oba muži se tímto gestem v minulosti vyjádřili, politik tak komunikoval s některými kolegy ve sněmovně a zpěvák chtěl ukázat, že mu nezáleží na těch, kteří mu nepřejí státní vyznamenání.

Roman Týc připojil památníku další ruce

Praha se vžila do doby před dvaceti lety pochodem z Albertova na Národní třídu. Téměř deset tisíc lidí si tam přišlo poslechnout Vladimíra Mišíka, Vlastu Třešňáka nebo třeba kapelu Monkey Bussines. Akce se zúčastnil i Václav Havel, hlavní postava sametové revoluce. Současný prezident na Národní třídě byl také. Někteří provolávali jeho jméno, druzí se ho snažili vypískat. I to je známka demokracie, smál se Václav Klaus.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.