Zákon totiž dává soudu možnost stranu rozpustit, neuvádí však, kterému a za jakých okolností. Nejvyšší správní soud, který jedná i o vládním návrhu na rozpuštění Dělnické strany, má podle nynějšího znění zákona tuto kompetenci výhradně pro případ, že politické uskupení nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu. A to případ Dělnické strany není.
"Nebudu se k tomu vyjadřovat, je to jedna z věcí, se kterou se musíme vyrovnat," řekl včera LN jeden ze soudců Zdeněk Kühn, který se návrhem zabývá. Problém bude zkoumat i právní zástupce vlády Tomáš Sokol.
Odborníci přiznávají: Chyba vzákoně je, vypadl odkaz na správné písmeno. "Vznikla při jedné znovelizací zákona. V tuto chvíli nejsem schopen posoudit, jaký to bude mít vliv na rozhodování soudu," řekl Vladimír Mikule z pražské právnické fakulty.
Také další odborníci problém přiznávají, ale ani oni si netroufají odhadovat další postup. Domnívají se, že nemusí být žádný – Vandas totiž měl protestovat, že soud není příslušný k jednání o zrušení jeho strany, hned od začátku. To neučinil a nemusí mu pomoci ani soud.
Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích je svým původem ještě federální z roku 1991. Prošel dvěma desítkami novelizací.
Další podrobnosti a zajímavé čtení si přečtěte v úterním vydání deníku
