Přes týden pracuje, o víkendu pátrá po pokladu. Ne pro peníze, hledání si platí ze svého. Když se Rusové v roce 1805 u Slavkova chystali na boj s Napoleonem, přivezli si peníze pro žoldáky a na proviant. "Ale když museli začít narychlo ustupovat před Francouzi, rozhodli se pokladnu ukrýt," vysvětluje milovník záhad. Aby nepadla do rukou nepřítele, dostal jeden z členů elitní carské jednotky s dalšími muži za úkol zlaté a stříbrné mince zakopat. A přes zdánlivě jasnou lokalizaci v historických pramenech sudy s nimi dodnes nikdo nenašel.
Devětatřicetiletého Pavliše, který včera s průzkumem začal, inspirovala kniha Záhada slavkovského pokladu, kterou si přečetl před čtyřmi lety. "A protože mám tajemství rád, začal jsem se o celou věc zajímat podrobněji," vysvětluje obchodní ředitel softwarové firmy ecommerce.cz. Původní profesí geolog šel na věc vědecky a pustil se mimo jiné do studia starých armádních map v pařížském vojenském muzeu. A právě tam možná přišel na kloub tomu, proč ruské bohatství zůstává pod zemí.
"Když asi dvacet let po bitvě zadržela policie na bojišti ruského zběha, při výslechu uvedl, že poklad zakopali poblíž potoka tekoucího od bojiště ke Slavkovu. Jenže žádný takový nebyl. Mnozí hledači pak poklad umísťovali úplně jinam," přiblížil Pavliš, který ale ve starých mapách potok zakreslený našel. Byť je z něj dnes jen bezvýznamná strouha. "A tam budeme pátrat," plánuje Pavliš. Na rozdíl od svých předchůdců vyrazil vybaven nejmodernější technikou. Zapůjčil si detektor kovů, který zasahuje až do hloubky tří čtyř metrů. "Hlouběji by vojáci sudy ani neměli čas zakopávat," odhaduje Pavliš.
Slavkovský poklad není první, který zkouší najít. Poprvé pátral po cennostech, které věřící zakopali poblíž jednoho z tuzemských kostelů před okupanty. "Tehdy jsme nebyli úspěšní, protože podle popisu se měla bedna nacházet u plotu fary. Ten už ale byl dávno stržený, tak jsme to zkoušeli odhadnout, ale marně," vysvětluje. Naděje se však nevzdal. "Nedávno jsem na leteckých mapách z roku 1952 našel, kde plot stál, a určitě se tam vypravíme znovu," doufá. Bohatství si od svých výprav přesto neslibuje. "Stejně bychom vše museli vrátit a případné nálezné je sporná otázka. O peníze mi opravdu nejde," tvrdí.
Na slavkovském bojišti ho čeká prověřit pás půdy o rozměrech 600 krát 40 metrů. "Několik sobot a nedělí to jistě zabere," počítá. "A raději si zvykám spíš na to, že nic nenajdu. Protože příprava, studium i vybavení je jen jedna stránka. Nejdůležitější je štěstí," zůstává hledač pokladů nohama na zemi.