Noví čeští vojáci v Afghánistánu by se měli zabývat výcvikem afghánské policie, ve výzbroji budou mít rovněž dělostřelecký radiolokátor Artur, který ještě česká armáda v zahraničí nepoužila. Podle ministra se uvažuje také o nasazení bitevníků L 159 i o dalších možnostech.
Zahraniční mise vyvolávají mezi českými politiky spory. Opoziční sociální demokraté zvyšovat počty vojáků v zahraničí nechtějí. Bude proto podle Bartáka nutné posílení mise v Afghánistánu prodiskutovat na politické scéně.
Kohout je rovněž toho názoru, že by měla Česká republika reagovat na výzvu USA pozitivně. S Bartákovým variantním návrhem proto souhlasí a bude ho podporovat. Má ale podmínku, že tím nebude oslabena aktivita rekonstrukčního českého týmu v Logaru. Podotkl, že jeho rozpočet byl už zkrácen o 15 milionů korun.
Nestabilizovaný afghánský prostor, za který má odpovědnost Severoatlantická aliance, ale není možné podle Kohouta opustit. Hrozilo by tak, že si tam zřídí výcviková střediska teroristé, dodal.
Česká republika má větší vojenské kontingenty ve dvou zemích - až 535 vojáků v Afghánistánu a do 550 v Kosovu. Účast v jiných projektech se počítá jen na jednotlivce a jde spíše jen o vojenské poradce či pozorovatele. Ministr Barták uvedl, že by bylo možné posílení mise v Afghánistánu kompenzovat nižším počtem vojáků v Kosovu, kde by i v menším počtu na plnění úkolů stačili. Zdůraznil ale, že se rekonstrukce Afghánistánu "nedá dělat bez zabezpečení vojenskými jednotkami".
