Vedle oborů gymnaziálních do této skupiny škol patří také lycea, orientovaná např. technicky, ekonomicky atd. Studenti sice musí počítat s tím, že v dané oborové orientaci nezískají přímo odbornou kvalifikaci, lycea jim nicméně mohou i díky svým učebním plánům napovědět, kterým oborům by se mohli v budoucnu věnovat. Oborově nevyhraněným aspirantům na vysokoškolské studium lze jen doporučit, aby se již v průběhu první poloviny studia (v závěrečných ročnících bude na podobné věci už pozdě) pokusili získat informace o jednotlivých profesích a zjistili si, jak vypadá běžný pracovní den, jaké jsou nároky na celoživotní vzdělání (atestace, povinné kurzy apod.), šance na nalezení pracovního místa či finanční podmínky u čerstvých absolventů. Střední odborné školy připravují své studenty hlavně pro praxi, přesto mezi studenty vysokých škol stoupá podíl jejich absolventů. I zde je ale třeba uvažovat, jak zaměřenou školu zvolit. Mnozí absolventi obchodních akademiích se například rozhodují pro studium práv, maturanti z průmyslovek zase volí ekonomické obory.
***
Jak si vybrat? Nejdůležitějším kritériem při volbě byla měla být uchazečova motivace. Mnoho rodičů vybírá pro své nadané děti s výborným prospěchem gymnázium – a jejich děti přitom uvažují o SOŠ. Někteří rodiče mohou naopak z opatrnosti zamítat gymnázium a nutí dětem odborně zaměřenou školu. V těchto případech může pomoci diagnostika provedená například pedagogicko-psychologickou poradnou.
O autorovi| PAVLA HOUŠTECKÁ, Autorka je studijní konzultantka
