Lidovky.cz

Komunistka Gruntová odškodné za opisování nevysoudila

Česko

  13:39
BRNO - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalé poslankyně Jitky Gruntové (za KSČM), která neúspěšně žádala omluvu a odškodění 350 000 korun od historika Radoslava Fikejze. Tvrdila, že v odborné práci o Oskaru Schindlerovi čerpal z jejího rukopisu.

Bývalá poslankyně Jitka Gruntová (KSČM). foto: ČTK

Neuspěla u Krajského soudu v Hradci Králové ani u Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší soud dovolání odmítl v prosinci bez veřejného jednání a stručné rozhodnutí zpřístupnil v elektronickém archivu.

Názoroví oponenti
Gruntové vadily pasáže ve Fikejzově díle Oskar Schindler 1908-1974, které vydalo v roce 1998 Městské muzeum a galerie ve Svitavách. Fikejz prý "kompilačně zneužil" rukopis Gruntové, která se jako historička věnovala stejnému tématu. S Fikejzem však byli názoroví oponenti. Rozcházeli se v hodnocení Schindlera, jehož jméno proslavil velkofilm Schindlerův seznam.

Královéhradecký soud zamítl žalobu Gruntové v roce 2006. O dva roky později rozhodnutí potvrdil vrchní soud. Uvedl tehdy, že oba autoři přistupovali ke zpracování děl o Schindlerovi tvůrčím způsobem. Soud nenašel žádné závažné chyby v odkazech na zdroje a prameny.

K porušení autorských práv nedošlo
V dovolání Gruntová poukázala na údajné nedostatky v důkazním řízení. Vinou nedostatečně zjištěných skutkových okolností podle ní odvolací soud dovodil, že k porušení autorských práv nedošlo. Proto navrhla zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a nové projednání věci, ale neuspěla. "Závěry napadeného rozsudku vztahující se k autorskému zákonu jsou podloženy konkrétními skutkovými zjištěními," uvedl v usnesení NS senát s předsedou Pavlem Pavlíkem.

Schindler byl kontroverzní německý obchodník, který za války zachránil až 1200 Židů před deportací do koncentračního tábora. Narodil se v roce 1908 ve Svitavách. Za války podporoval nacistický režim a získal do své správy arizovanou továrnu v Krakově. Později zařídil přesun stovek židovských pracovníků z Polska do Brněnce u Svitav, kde se dočkali konce války. V roce 1974 zemřel Schindler v Německu.

Úspěšný film Schindlerův seznam natočil v roce 1993 Steven Spielberg podle knižní předlohy. Snímek vyvolal vlnu zájmu o Schindlera. Kritici ale továrníkovi vytýkají předválečnou spolupráci s německou rozvědkou, práci pro zbrojní průmysl a údajně zištné motivy.

Gruntová byla poslankyní za KSČM v letech 2002 až 2006. Je také členkou městské rady v Březové nad Svitavou. Jako historička patří ke Schindlerovým kritikům.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.