Lidovky.cz

Bojovníci proti komunismu by měli získat ocenění, rozhodli poslanci

Česko

  16:00
PRAHA - Sněmovna dala šanci zákonu o uznání protikomunistického odboje. V prvním čtení senátní předlohu podpořila i ČSSD. KSČM se tak nepovedlo zákon zamítnout. Aktivní účastníci třetího odboje by měli získat především morální ocenění formou postavení válečných veteránů, nikoli nárok na finanční odškodnění.

Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová a poslanec ODS Petr Bratský diskutují na galerii pro hosty během schůze Poslanecké sněmovny. foto: ČTK

Předlohou se nyní budou zabývat sněmovní výbory. Levice ale neumožnila zkrátit projednávání zákona tak, aby mohl být schválen už na příští schůzi dolní komory.

Morální rozměr zákona vyzdvihla předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, které poslanci umožnili vystoupení v jednacím sále. "Já před vás stavím vyšší mravní princip," řekla poslancům Kavalírová, které se po jejím vystoupení dostalo dlouhotrvajícího potlesku.

Zejména komunisté naopak argumentovali tím, že zákon by umožnil ocenit ozbrojený odpor například bratří Mašínů. Podle Miroslava Grebeníčka (KSČM) jde o "nekritickou ideologickou adoraci a obhajobu teroru a vražd". "Návrh zákona rozhodně nevzývá násilí, hájí však přesvědčení, že proti zlu je nutné někdy se postavit i se zbraní," namítl Liška. Podotkl, že o partyzánech se také nemluví jako o teroristech.

Kritika normy z řad bývalých i současných komunistů dohnala k slzám poslankyni ODS Alenu Páralovou. Podle ní jim schází pokora na rozdíl od těch, kteří prožili své nejlepší roky v komunistických a nacistických koncentračních táborech. "Nic jste nepochopili," řekla.

Aktéři třetího odboje by podle míry svého zapojení do boje s komunismem měli mít podle návrhu nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Odbojáři působili převážně po roce 1948 a v 50. letech, účastníci odporu pak později, šlo například o disidenty a chartisty.

Problém: Osvědčení má vydávat Ústav
Osvědčení má vydávat Ústav pro studium totalitních režimů, což kritizovali hlavně sociální demokraté.

"Ten zákon je o tom, že ti stateční muži a ženy, kteří bojovali proti minulému režimu si půjdou pro razítko ke svázáckému funkcionáři (Pavlu) Žáčkovi (řediteli ústavu). A to je ten problém, který my s tím zákonem máme," uvedl zvýšeným hlasem poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Jeho kolega František Bublan si stěžoval na to, že osvědčení by kvůli svému někdejšímu členství v KSČ nemohli získat například mluvčí Charty 77 Jiří Hájek nebo další osobnosti typu Jiřího Dienstbiera, Petra Pitharta, Františka Kriegla nebo Františka Janoucha.

Osvědčení by podle předlohy nemohli získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj nemají mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období Pražského jara.

Účastníkem odboje nebo odporu proti komunismu se nebude moci stát každý občan někdejšího Československa, který s bývalým režimem nesouhlasil. I rozdíl mezi odbojem a odporem je dán mírou rizika nebo volbou prostředků boje s komunismem.

Osvědčení odbojáře by mohli získat například ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, v souvislosti s tím utrpěli vážnou újmu na zdraví a nejméně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Mohli by být přijati do domovů péče o válečné veterány či jim může být poskytnut příspěvek na lázeňskou péči nebo rekreační pobyt.

Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Tvůrci zákona částečně vycházeli z obdobné normy, která platí na Slovensku.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.