Některé problémy ale přetrvávají - tím největším se ukázala (ne)kvalifikovanost učitelů cizích jazyků. Ta se za posledních pět let téměř nezlepšila. Problém je hlavně na základních školách, kde cizí jazyky vyučují často učitelé s jinou aprobací. Naopak kvalifikovanost učitelů u jiných předmětů se za poslední roky zlepšila i na základních a středních školách.
Pět let českého školství v číslechMezi roky 2003 a 2004 poklesl podíl žáků základních škol zhruba o sedm procentních bodů. Podíl vysokoškolských studentů se zvedl o více než šest procentních bodů. Střední školu s maturitou ukončilo v roce 2008/09 o šest procent studentů víc, než tomu bylo v roce 2003/04. Oproti tomu ale počet absolventů nematuritních oborů v tomto období klesl o více než pět procent. Během těchto let se snížila míra nezaměstnanosti absolventů všech vzdělávacích oborů. Vyšší odborné školy se posledních pět let potýkají s poklesem zájmu o studium. Jiná situace je na vysokých školách, za tuto dobu se téměř zdvojnásobil počet absolventů, průběžně se zvyšuje i počet zapsaných ke studiu. Mezi čerstvými držiteli VŠ diplomu je nejvíce absolventů ekonomických a technických oborů. Přibývá žen. Ve školním roce 2008/09 se na základních školách učilo cizí jazyk 82,5 % žáků, to je o 10,4 % víc, než jich bylo před pěti lety. O 20,7 % se zvýšil zájem o anglický jazyk, naopak zájem o německý se za pět let snížil o 13,8 %. S výjimkou vysokých škol u žádného jiného druhu škol nepřesáhl počet žáků cizí státní příslušnosti dvě procenta. Na vysokých školách jich v roce 2008/09 studovalo 8,4 %. Za uplynulých pět let se počet cizinců na VŠ zvýšil o 3 %. Celková hodnota veřejných výdajů na školství stoupá nedostatečným tempem. |
Problémy ale narůstají v mateřinkách. Ukazuje se také, že na školách absolutně dominuje výuka angličtiny. Ta je mezi žáky nejžádanější. Zájem o německý jazyk klesá. "K největšímu poklesu výuky německého jazyka došlo paradoxně v krajích sousedících s německy mluvícími zeměmi. Jako je třeba Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký kraj. I přesto je v nich ale i nadále největší počet dětí, které se německý jazyk učí," uvedla mluvčí ústavu Bohumila Beranová.
I další údaj souvisí s cizím jazykem. Rok od roku se totiž zvyšují počty cizinců studujících na českých školách. Za uplynulých pět let se jejich počet zvýšil o více než 21 tisíc. Většinu z nich tvoří vysokoškoláci. Zatímco v roce 2003/04 jich zde studovalo 14 518, o pět let později jich na vysoké školy dochází 31 218. Nejčastějšími cizinci na českých školách jsou Slováci, ti tvoří přibližně dvě třetiny vysokoškoláků cizinců.
V mateřských a základních školách je zase nejvíce Vietnamců a Ukrajinců. Přibylo ale i dětí slovenské národnosti. V mateřských školách jich je šestnáct procent oproti předchozím devíti procentům. Dobrou zprávou je, že se zvyšuje podíl obyvatel se středním maturitním a vysokoškolským vzděláním, vzrůstá tedy celková vzdělanost Čechů a Češek. "Mladí lidé se totiž snaží dosáhnout co nejvyššího vzdělání," upřesnila mluvčí Beranová. V porovnání s jinými státy se ale pohybujeme mezi dvěma extrémy. Máme sice největší procento obyvatel s alespoň středním vzděláním, podíl lidí s terciárním vzděláním je u nás ale naopak nejnižší.
Genderový pohled na vzdělanost české populace pak ukazuje, že ženy dosahují vyššího stupně vzdělání než muži.
Průměrný plat i prestiž stále klesají
A ženy hrají i další "prim": učitelky stále vévodí školství. I nadále totiž roste feminizace například na středních školách. Ani na základních se ale nedaří ji snížit. Nejvíce žen učí na pražských, středočeských a moravskoslezských školách. Bezmála sto procent pak tvoří ženy v mateřinkách. Důvod pro to zůstává pořád stejný: nízká prestiž učitelské prestiže a nízké platy. Ukázalo se, že průměrný plat učitelů vzhledem k průměrné celorepublikové mzdě zaměstnanců během pěti uplynulých let stále klesal.
Kromě nekvalifikovaných vyučujících cizího jazyka a nízkých platů trápí školství ještě jedna věc: úbytek dětí. To, že studují populačně slabé ročníky, pociťují dlouhodobě hlavně základní školy, nyní se to začíná ukazovat i na školách středních.
Během sledovaných pěti let se snížil počet studujících na základních školách až o třináct procent. Na středních školách ubyla dvě procenta studujících. V některých případech to ale nemusí vždy znamenat pouze negativum. Učitelé totiž učí menší počet dětí, a tím mají více času pro individuální práci s žáky. V jiných případech to ale znamená snižování počtu učitelů na školách a zavírání některých tříd.
