V kostele sv. Haštala se našla klenba. Pod ní by mohla být hrobka Anežky

Klenby ale zřejmě pocházejí až z barokní doby, nikoli ze středověku, upozornil archeolog Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.

Ve středu by měli archeologové pod nalezenou klenbu spustit sondu s kamerou, která by měla prozkoumat, co se uvnitř nachází. Místo nalevo od oltáře je jedním ze dvou, na která upozornil předběžný radarový průzkum s tím, že by pod nimi mohly být dutiny. V nich by se údajně mohly nacházet ostatky české světice. Také druhé místo před oltářem se bude ještě zkoumat.



Skeptičtí odborníci
Někteří odborníci už předem vyjádřili skepsi k výsledku průzkumu, k Haštalu údajně nevedou žádné historicky ověřitelné materiály.

Vzhledem k tomu, jak se výzkum vyvíjí, nejsem přívržencem nějakých zázračných nálezů, vše nasvědčuje standardním situacím, které v kostelích bývají," řekl k nálezu Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu.

Kdyby se prokázalo, že v hrobce je kostra ležícího člověka, nebudou se dále zkoumat, dodal Podliska. Bylo by totiž jasné, že nejde o ostatky Anežky České. O nich se předpokládá, že by byly spíše uloženy v nějaké truhličce.

Od doby, kdy byla pohřbena, byly její ostatky totiž několikrát přeneseny. Skeptický zůstává i historik umění Jan Royt. "To, že tam je něco jako hrobka, ještě nic neznamená," řekl. V blízkosti oltáře se podle něj pohřbívalo běžně, přímo před oltářem pak bývaly panovnické hroby.

Vlk: Pro církev by měl nález velký význam
Do kostela se přišel odpoledne podívat také kardinál Miloslav Vlk. "Kdyby se náhodou ostatky (sv. Anežky) našly, mělo by to pro církev velký význam, staly by se zřejmě předmětem úcty," řekl novinářům. Nález by podle něj zviditelnil život sv. Anežky, která byla z královského rodu, ale "odložila mocenské šance a sestoupila mezi chudé". Podle Vlka by to mohlo být výzvou pro dnešní lidi, kteří často usilují jen o moc a bohatství.

Kardinál vydal kladné stanovisko k průzkumu v kostele již loni v listopadu, církev obecně však je od počátku k možnosti, že by se ostatky světice u Haštala našly, spíše skeptická. Skeptický zůstává i historik umění Jan Royt. "To, že tam je něco jako hrobka, ještě nic neznamená," řekl Vlk. V blízkosti oltáře se podle něj pohřbívalo běžně, přímo před oltářem pak bývaly panovnické hroby.

Sv. Anežka Česká Dcera krále Přemysla Otakara I., sestra krále Václava I. Stala se řeholnicí. V Praze založila klášterní areál Na Františku se špitálem. Stala se jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu (Řádu křižovníků s červenou hvězdou) a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na území českých zemí. Řadí se mezi české zemské patrony. Kanonizována byla 12. listopadu 1989. Původně byla pohřbena v klášteře Na Františku do hrobky Přemyslovců v kapli Panny Marie. Její ostatky byly patrně roku 1322 přeneseny kamsi pod hlavní oltář klášterního kostela. Traduje se také, že řádové sestry prchající před husitským běsněním ostatky odnesly a uložily na dodnes neznámé místo. Domněnku, že by hrobka mohla být v kostele sv. Haštala, nyní ověřují archeologové.

Po hrobě sv. Anežky se pátrá celá staletí. Neexistence Anežčiných ostatků dlouho bránila i její kanonizaci, protože až do 20. století bez nich tento proces nebyl možný. Ke svatořečení Anežce pomohla až údajná část její čelisti přechovávaná ve španělském klášteře v Escorialu. Část této relikvie získala i svatovítská kapitula.

Právě tyto ostatky, pokud jsou pravé, by podle některých mohly pomoci identifikovat případný pražský nález. Příslušnost k Přemyslovcům by zase mohla potvrdit shoda s genetickým materiálem blízkého příbuzného; zkoumat příslušníky přemyslovského rodu z genetického hlediska odborníci plánují bez ohledu na případný nález Anežčiných ostatků.