Generální ředitel firmy Martin Roman teď horečně řeší skandál spojený s komandem na potírání černých odběrů elektřiny a jeho nekonzistentní postup v této věci naznačuje, že má strach.
"Je před volbami, a on se bojí atomového výbuchu, který volby v tomto státě přinesou," říká člověk, který dění v české energetice dlouhodobě sleduje, ale jako většina lidí z této branže odmítá mluvit na jméno.
Videozáznamy ze zásahů Oddělení netechnických ztrát, jak se úderka společnosti ČEZ oficiálně jmenuje, však nejsou jedinou frontou, kde teď vedení ČEZ musí odrážet útoky.
V Bruselu pokračuje vyšetřování evropského antimonopolního úřadu, který podezřívá ČEZ ze zneužívání dominantního postavení na českém energetickém trhu. A situace se mění i na politické scéně, kde se firma dosud mohla spolehnout na plnou podporu dvou hlavních politických stran.
ODS zatím Romana plně podporuje, ale v ČSSD se situace pomalu mění. Část sociálních demokratů totiž vidí firmu jako finanční zdroj pro řešení problémů s plněním státní pokladny. K tomu také v ČSSD vzrostl vliv důlní společnosti Czech Coal, která vede se společností ČEZ vleklý spor o ceny uhlí.
Elektroměry za 12 miliard
V úterý 9. února vyrazila šéfka politické strany Suverenita Jana Bobošíková před sídlo Poslanecké sněmovny na pražské Malé Straně. Spolu s někdejší členkou ČSSD Janou Volfovou před vchodovými dveřmi zastavovala poslance a ministry přicházející na schůzi dolní komory parlamentu a žádala je o podpis petice vyzývající politiky, aby si na ČEZ došlápli.
"Žádáme vládu a Parlament ČR, aby začaly rozhodně uplatňovat akcionářská práva českého státu ve společnosti ČEZ," píše se v petici, kterou podle Bobošíkové podepsalo osm poslanců, mezi nimi například Karel Šplíchal, Anna Čurdová, Martin Bursík a Kateřina Jacques. Většina oslovených však petici podepsat odmítla, a někteří to dokonce textovými zprávami iniciativně oznámili přímo na mobilní telefon Martina Romana.
Celý článek a další podrobnosti si přečtěte v sobotním vydání deníku