"Kárného provinění se místopředseda Vrchního soudu v Praze měl dopustit tím, že náležitě neprošetřil stížnosti na narušování důstojnosti řízení před soudem a na nevhodné chování soudce," uvedla mluvčí veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.
Motejl Burešovi vytýká, že pochybil při prověřování kauzy soudce pražského vrchního soudu Vojtěcha Trojánka, na jehož chování při soudním jednání si stěžovalo sdružení Občané za svá práva v Praze.
Bureš měl dbát o důstojnost jednání
Bureš byl pověřen ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou, aby jako místopředseda soudu dbal o důstojnost soudních jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, která se vedou v úseku civilního a insolvenčního soudnictví, a vyřizoval v zákonných lhůtách stížnosti na práci soudců. Proto se zabýval i stížností Tomáše Berky a sdružení na Trojánka.
Soudce Trojánek při soudním jednání nejprve zakázal pořizování zvukového záznamu z jednání, což je podle Motejla v rozporu se zákonem. Následně pak zakázal zástupcům veřejnosti i přístup k jednání. Bureš stížnosti na chování soudce označil jako nedůvodné. Podle Motejla se ale uvedený soudce zjevně dopustil skutku, který je možné považovat za kárné provinění.
"Místopředseda (Bureš) tak postupoval v rozporu se zákonem o soudech a soudcích," míní ombudsman.
Soudce může odepřít přístup na jednání konkrétním osobám, ale pouze za určitých podmínek. Musí například existovat obava, že by tito lidé mohli rušit průběh jednání. Důvodem může být i třeba nevhodné chování v budově soudu nebo nevhodné oblečení. V tomto případě ale soudce podle úřadu veřejného ochránce práv rozhodl o odepření přístupu k jednání konkrétním lidem bez bez předchozí porady s přísedícími a bez dostatečného odůvodnění.
