Podle neoficiálních informací již někteří vědci uvažují, jak vytvořit novou tkáňovou banku. Státní.
336 milionů do půl roku
Josef Heller, předseda představenstva společnosti PrimeCell, kterou ministerstvo zdravotnictví vybralo jako strategického partnera pro transformaci nynějšího pracoviště Fakultní nemocnice Brno, slibuje, že během půl roku do nového zázemí banky investují 336 milionů korun.
"Předpokládáme zprovoznění technologicky náročného a světově unikátního zařízení na konci třetího kvartálu 2010," napsal LN předseda představenstva Heller. Nyní podle něj zpracovávají dokumentaci pro stavební povolení.
Investici má zajistit společnost Národní tkáňové centrum (NTC), v němž vláda Mirka Topolánka čtyři dny před svým koncem umožnila ministerstvu zdravotnictví koupit 24 procent akcií za 3,4 milionu korun. Zbytek drží PrimeCell.
Společnost NTC přitom stále sídlí v panelovém domě v bytě, který ani nepatří členům jejího vedení. Je psán na stejnou osobu jako dům v Šumperku, kde bydlí členové představenstva NTC i PrimeCellu, dvojčata Lukáš a Jakub Schůrkovi.
Experti se diví
Heller tvrdí, že letos vytvoří třináct míst pro špičkové vědce a lékaře, aby se zabývali tzv. moderní terapií, tedy například tkáňovým inženýrstvím, buněčnou a genovou terapií. Podle registru živnostenského podnikání ale zatím má NTC jako provozovnu jen onen byt. Podobně založená ostravská firma Centrum buněčné terapie a diagnostiky sídlí alespoň v budově tamního zdravotního ústavu.
Experti, které LN oslovily, tvrdí, že zařízení jako tkáňová banka by mělo zůstat plně státní. "Když se informace zveřejnily, dost jsme se s dalšími kolegy divili, že je to vůbec možné. Nelze přece zprivatizovat něco, kde jsou darované tkáně," míní ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Eva Syková.
Další podrobnosti o kauze tkáňové banky si přečtěte v pondělním vydání deníku
