Zákon podpořila ČSSD a komunisté spolu s lidovci. K nim se přidali i tři nezařazení: bývalí sociální demokraté Kosta Dimitrov a Evžen Snítilý a bývalá poslankyně zelených Olga Zubová.
Vyšší zdanění zaměstnaneckých výhod platí od letošního ledna. Nový způsob stanoví, že se daň z přidané hodnoty ze zaměstnaneckých výhod stanoví z tržní ceny, a ne z ceny snížené. Tím se zvyšuje i samotná daň a o ni se navyšuje konečná cena. To se právě nelíbilo odborářům, zejména v dopravních odborech, kteří kvůli tomu hrozili stávkou.
Vláda pod hrozbou stávky přišla urychleně s novelou, která vrací úroveň zdanění na úroveň platnou do konce loňského roku. Sněmovna ji minulý týden schválila ve stavu legislativní nouze a poslala do Senátu. V Senátu ji ale pravicová část senátorů zamítla a vrátila poslancům.
Odboráři spokojeni, obracejí se na Klause, aby nevetoval
Zástupci odborů výsledek hlasování ve sněmovně uvítali. "Já jsem spokojen a doufejme, že pokud pan prezident bude zákon vetovat, se to povede i podruhé," uvedl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. Za takovéhoto stavu věcí podle něj stávka nehrozí, přesto si chtějí odbory udělat rozbor dnešního jednání. "Protože některé projevy pana poslance (Miroslava) Kalouska byly opravdu pozoruhodné," dodal Pejša.
Předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík se v reakci obrátil na prezidenta Klause. "My ho chceme ve vší vážnosti požádat, aby přispěl k řešení situace a znovu zvážil své předchozí prohlášení," uvedl.
Spokojenost neskrýval ani předseda ČSSD Jiří Paroubek. "To je věc, která má bezprostřední význam pro život České republiky," řekl novinářům. Jak dodal, doufá, že prezident nebude konečné přijetí zákona nijak zdržovat. To by podle Paroubka zklidnilo situaci. Místopředsedu ODS Petra Nečase výsledek hlasování nepřekvapil. "Vytvořila se tady hlasovací koalice, nikoli poprvé a nikoli naposled, komunistické strany, sociální demokracie a lidové strany," řekl.
Ministr počítá s dopady v desítkách milionů, jeho náměstek ve stovkách
Ministr financí Eduard Janota zopakoval, že opatření bude mít dopad na státní rozpočet v řádu desítek milionů korun, a ne víc. Přesné číslo podle něj ale nelze stanovit. "Při sestavování rozpočtu to nehraje fakticky, ty desítky milionů, žádnou roli," řekl Janota novinářům. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že dopady tohoto opatření by bylo možné určit až po roce fungování.
Náměstek ministra financí Ivan Fuksa v pátek uvedl, že MF zaslalo před jednáním sněmovny na úřad vlády informace shrnující předchozí jednání, kde se uvádělo, že dopady mohou být i vyšší, a to zhruba 750 milionů korun. Podle Janoty ale nebyl Fuksův výrok oficiálním výrokem MF.
Návrh na zrušení vyššího zdanění kritizovala zejména pravice. Například Kalousek prohlásil, že nebyly obhájeny zájmy zaměstnanců proti zaměstnavatelům, ale že některá privilegovaná odvětví si na úkor veřejných rozpočtů lobbingem prosadila některá privilegia. Poslanec ODS Michal Doktor přirovnal postup odborů k chování nevychovaných dětí v obchodě s drahými vláčky a označil ho také za nevychované a daremné gesto.
Levice si to ale nenechala líbit a jednání tak doprovázely slovní přestřelky. Například sociální demokrat Pavel Němec o Kalouskovi prohlásil, že je "modrý jako Marťan", a otázal se, jestli náhodou Kalousek nemá modré i trenýrky. Exministr financí ale opáčil, že na "plky" tohoto typu reagovat nebude. Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák Kalouskovi vzkázal, aby z poslanců nedělal voly. Kalousek to ale odmítl se slovy, že nerad dělá zbytečnou práci.
Pro předlohu dnes zvedlo ruku 106 poslanců, o pět více, než je u vetovaných zákonů nutné. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda soudí, že pro přehlasování případného prezidentova veta se najde v dolní komoře stejná většina.
