Muzeum má sídlit v bývalé uherskohradišťské věznici. Obávané budově, kde podle řady svědectví právě Grebeníčkův otec Alois v 50. letech nevybíravě mučil politické vězně. Má připomínat utrpení nespravedlivě odsouzených v období totalitních režimů. Mezi užívané praktiky při výslechu tam patřilo bití pěstmi, gumovými obušky i do chodidel či používání elektrického proudu.
Popisy hrozivých metod z roku 1949 užívá poslanec ODS Jaroslav Plachý jako zdůvodnění, proč by měl stát zchátralou a nevyužitou budovu převést na radnici a umožnit vznik muzea. A tomu se Grebeníček snaží zabránit.
Včera komunista samotné autory návrhu na převod označil za zvrácené. Tvrdí, že se muzeum cíleně nebude zaměřovat na období nacistické okupace, což také slibuje v předloženém návrhu, ale právě na padesátá léta. "Předpoklad získání dotací z fondů EU by jinak totiž mohl zkrachovat na nepodpoře poslanců koketujících s fašistickými myšlenkami, s nimiž sedí ODS ve frakci v Evropském parlamentu," prohlásil při jednání.
Grebeníčkovci jsou jediní, kdo převodu brání. Zástupci dalších stran jsou spíše pro, pod návrhem je podepsaný i sociální demokrat Antonín Seďa. Také s ním ale Grebeníček včera vyběhl. A to dokonce tak, že komunistického poslance předsedající schůze Lucie Talmanová několikrát varovala, že nemluví k věci. Nerozhodovalo se totiž o převodu, ale o tom, aby sněmovna o měsíc zkrátila dobu jednání o zákonu.
Komunisté se odvolávají na postoj vlády, která převod zákonem nepodpořila. Doporučila, aby se uskutečnil jinak. Ministerstvo spravedlnosti, které věznici sloužící do roku 1962 chtělo opravit a koupilo ji od města, s tím počítá. Ministryně Daniela Kovářová slíbila, že do dvou týdnů situaci posoudí na místě. A bude hledat rozumnou cenu, za kterou věznici převést na radnici. Ta totiž nechce kupovat zchátralou anevyužitou budovu za 35 milionů korun, které chtělo ministerstvo financí. Hradišťští ji před lety státu prodali za méně.
Vytvoření muzea už podpořily tisíce lidí. Občanská iniciativa Za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti vznikla v lednu a uspořádala petici. "Podepsaných je už na dva tisíce a pravděpodobně jich bude i více," řekla mluvčí iniciativy, studentka Anna Stránská.
Mezi signatáři je i mnoho osobností. "Pečlivě sledujeme vývoj a čekáme, jak jednání dopadne," podotkl další aktér, pedagog Petr Slinták.
Součástí muzea by mohl být například speciální trenažér totality, v němž by si mohli zejména mladí vyzkoušet, jaké situace minulý režim přinášel. "Váš vedoucí důsledně vyžaduje, abyste se v zaměstnání oslovovali ,soudruhu‘. Budete toto nařízení respektovat?" zní jedna z otázek, s níž by se lidé museli vyrovnat.
Stavební úpravy kvůli samotné expozici by neměly být velké. Interiéry cel navrhují autoři projektu ponechat v syrovém stavu s vlastní výpovědní hodnotou a příběhem. Pouze by se pokusili doplnit je o repliky původních stolů, židlí či polic a připomenout i původní podobu prostor, v nichž se odbývaly výslechy a mučení. A v dalších místnostech by vznikly výukové a vzdělávací prostory.
Starosta Hradiště Libor Karásek tvrdí, že na úpravy chtějí získat peníze z fondů Evropské unie. "Nevylučuji však ani částečné využití areálu na komerční účely, samozřejmě s ohledem na pietu místa," popsal alternativu pro případ, že by příspěvek nezískali.
