Podle tajemníka komise Jiřího Smrčky je přitom velice pravděpodobné, že kabinet návrhy schválí.
Komise je v posledních měsících ostře mediálně sledovaná kvůli aféře na plzeňské právnické fakultě. Činnost AK ale nedávno kritizovali experti z Vysoké školy ekonomické, podle nichž komise obchoduje s udělováním akreditací, a na plzeňském skandálu se tak nepřímo podílela.
Práva v Plzni dnes předají první čtyři návrhy na odebrání tituluPlzeňská právnická fakulta dnes předá rektorovi Západočeské univerzity první čtyři návrhy na odebrání titulu u držitelů Ph.D. Začíná tak proces odebírání titulů. Rektor zahájí správní řízení po Velikonocích. Do konce dubna také práva pojmenují konkrétní viníky kauzy a univerzitě zřejmě doporučí, aby podala žalobu na ochranu svého dobrého jména a také, aby rozšířila trestní oznámení. |
Akreditační komise je složena z 21 členů, kteří mají mandát na šest let.
Letos se má obměnit sedm z nich. Kromě Dvořákové navrhují úředníci do druhého funkčního období i další tři nynější členy. Nově by měli v komisi zasednout děkan 3. lékařské fakulty UK Bohuslav Svoboda, Evžen Kočenda z Národohospodářského ústavu Akademie věd a Lubomír Slavíček z brněnské filozofické fakulty.
Dvořáková už dříve avizovala, že komise se nyní zaměří hlavně na nejrůznější regionální pobočky vysokých škol, kde se dá studovat dálkově.
Více se chtějí věnovat také celoživotnímu vzdělávání a tomu, za jakých podmínek mohou studenti přecházet na bakalářské formy studia. Udělení či prodloužení akreditace posuzuje u každého oboru skupina odborníků na danou problematiku. Poslední slovo má však akreditační komise.
Podle nedávno zveřejněné analýzy expertů z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické je ale rozhodování komise podjaté. S akreditacemi se prý v akademickém prostředí obchoduje, na rozhodování o udělení akreditace prý mají komisaři na svých pravidelných zasedáních v průměru jen pár minut.
Dvořáková ale kritiku odmítla jako neprofesionální a manipulativní.
Činnost komisařů je podle Smrčky placená pouze symbolicky, obvykle zasedají pětkrát do roka. Na členství je navrhují rektoři, Rada vysokých škol, Akademie věd a také vládní rada pro výzkum a vývoj.
