Shodli se také na tom, že by mělo být řešení součástí dohody povolební vládní koalice.
Pro urychlené řešení nálezu Ústavního soudu tak, aby ho nová sněmovna schválila už na jaře 2011, se vyslovil bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD). Jinak by podle něj bylo těžké odhadnout důsledky. Následovat by měla dohoda na důchodové reformě. Místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek soudí, že by odpověď na nález ÚS měla být součástí penzijní reformy.
Čtěte více: |
Politikové se shodli na tom, že by měl mít reformovaný penzijní systém tři pilíře. Současný solidární průběžně financovaný by měl být zachován, k němu by měl přibýt druhý pilíř, který by více odrážel zásluhovost, tedy vyšší příjmy ve vypočítaných důchodech. Třetí pilíř, který vlastně už nyní existuje, by bylo penzijní spoření s příspěvky zaměstnavatelů.
Výdaje desítek miliard navíc
Ústavní soud 16. dubna s platností od 30. září 2011 zrušil výpočet důchodů, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Nález kritizovali zejména levicoví politikové jako nesolidární. Zrušení redukcí vysokých důchodů by podle odhadu ministra financí Eduarda Janoty zatížilo státní rozpočet v desítkách až stovkách miliard korun.
Rychetský pro sobotní Právo řekl, že nález nebude znamenat podstatné změny. Za falešné označil představy, že vyvolá výdaje v desítkách miliard korun.
Podle prezidenta Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnoka se rozhodnutí ÚS týká desítek tisíc lidí. Řešení musí být rychlé, protože čas, který dal soud, je šibeniční. Podle Vladimíra Bezděka, jehož komise má připravit návrh důchodové reformy, se dotýká nález ÚS spíše desítek tisíc lidí než statisíců, jak soudí někteří politikové.
