Nález navazuje na případ podnikatele Milana Zádamského, jehož Ústavní soud letos v únoru pustil z vazby.
Napadená část trestního řádu říkala, že pokud podá státní zástupce odvolání proti zprošťujícímu rozsudku, má jeho stížnost proti propuštění z vazby odkladný účinek. Znamenalo to, že obžalovaný v některých případech nadále zůstával za mřížemi, přestože prvostupňový soud rozhodl o jeho nevině. O vazbě pak musel rozhodnout nadřízený soud.
Zádamský strávil ve vazbě více než dva roky a hrozil mu vysoký trest za zločinné spolčení, vydírání a další trestné činy. Podle obžaloby skupina pachatelů kolem Zádamského terorizovala podnikatele na západě Čech.
Za ústavní stížností stojí případ srovnatelný s Berdychovým gangem
Soudci však většinu ze stíhaných mužů včetně Zádamského zprostili obžaloby, protože se nepodařilo prokázat jejich vinu. Státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal k Vrchnímu soudu v Praze a podal stížnost proti propuštění obžalovaných z vazby. Vrchní soud ponechal Zádamského ve vazbě.
Podnikatel však podal ústavní stížnost. Ústavní soud poté odložil vykonatelnost rozhodnutí o pokračující vazbě, a tak pustil Zádamského na svobodu. Poté se začal zabývat zněním sporného ustanovení zákona.
Proces se Zádamským byl rozsahem a délkou trvání trestné činnosti srovnáván s Berdychovým gangem, spis má přes 10.000 stran, ve věci se konalo 63 hlavních líčení. Gang podle žalobců nutil různé podnikatele platit za poskytování "ochrany" a zaměstnávat dosazené vyhazovače. V případě odporu prý ničil provozovny, napadal hosty, hrozil likvidací dětí i celých rodin vydíraných.
