Česko má nového nepřítele. Havraní krákání trápí lidi více než smog

Přesto se do městských center pravidelně vracejí a své oblíbené kolonie neustále rozšiřují. Lidé je však v centrech měst nevidí nebo spíše neslyší rádi.

Krákání ptáků vadí lidem. Dokonce více než smog z aut
Krákání a výkaly jsou trnem v oku celé řady obyvatel. Vadí jim dokonce více než hukot a smog z aut či všudypřítomné psí exkrementy. Odsun havranů z města požadují takřka okamžitě. Podle úředníků to však není možné.

"Každý rok se nám na havrany v městském parku u nádraží nahromadí na tři desítky stížností, často velmi ostrých," popisuje vedoucí odboru životního prostředí táborské radnice v Táboře Jan Fišer.

Havrani začali hnízdit v Táboře před pěti lety a každý rok hnízd na stromech, pod nimiž procházejí denně stovky lidí, přibývá. "Nejvíce si stěžují před prázdninami turisté, třeba že jim havran při odchodu z nádraží znečistil kabát. Lidem ale vadí i pouhé krákání," říká Fišer.

Radnice podle něj nemůže ze zákona havrany střílet ani jim bránit v hnízdění, pokud k tomu neexistují vážné důvody třeba v oblasti hygieny.

A hygienici zatím žádný takový důvod nenašli. Podobné problémy s havrany mají i další česká města. Od sedmdesátých let, kdy havrani z Česka takřka zmizeli, se totiž jejich populace pravidelně zvyšuje, ptáci si totiž našli netradiční hnízdiště.

Letos například havrani obsadili i park psychiatrické léčebny v Opavě, kde neustálým krákáním údajně ruší jak pacienty, tak personál. A v Českých Budějovicích zase stovky havranů hnízdí v parku Na Sadech, sousedícím přímo s jednou z nejrušnějších komunikací ve městě.

V zakouřeném a hlučném prostředí je jim paradoxně lépe než mimo město. "Proč to tak je, nevíme. Ale není to první případ změn návyků určité ptačí populace. Vlaštovky jsou původně skalní ptáci a dnes je na skalách vůbec nenajdete," říká českobudějovický ornitolog Jan Bürger.

Ornitologové doporučují lidem, aby si místo vylévání hněvu na černé ptáky raději všímali jejich zvyků a fascinujícího chování. Havran prý patří k nejinteligentnějším ptákům vůbec. "Havrani se dokonce dokážou dorozumívat jakousi řečí těla, zobáku a křídel, což je popsáno i v odborné literatuře," říká Bürger.