Lidovky.cz

K evakuaci z Troubek vyzývali smskou, tisíc lidí v obci zůstalo

Česko

  6:50aktualizováno  20:44
TROUBKY - Voda v zaplavené obci Troubky na Přerovsku od dnešního odpoledne klesá, podle místostarostky Vladimíry Hanzlíkové se hladina na některých místech snížila až o půl metru. Zhruba 500 obyvatel zaplavené obce využilo možnosti evakuace, někteří odjeli sami k příbuzným. Ve vesnici zůstala asi tisícovka lidí, obecní úřad jim nabízí rozvoz balené vody a potravin, řekla místostarostka.

Zatopené Troubky foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Podle ní mohli lidé využít možnosti evakuace do 17:00. "Prostřednictvím našeho SMS systému jsme obeslali lidi, aby nám dali vědět, kdo ve vesnici zůstal a zda má zájem o vodu a potraviny. Nemůžeme totiž klepat na každé okno," uvedla místostarostka.


Podle prvotních odhadů voda zaplavila minimálně ve sklepech zhruba 80 procent domů. Oproti povodním v roce 1997 však vystoupala o několik desítek centimetrů níže. "Tehdy byla situace dramatičtější, nyní jsme byli lépe informováni a i pomoc byla koordinovanější. Přesto to lidé nesou těžce. O to hůře, že to zažívají opakovaně," doplnila Hanzlíková.

Čtěte také:


Obyvatelům obce již nabízejí pomoc první dobrovolníci, kromě soukromých osob i organizace. "Někteří chtěli přijet už o víkendu, ale my nevíme, jestli do té doby voda vůbec opadne," doplnila místostarostka.

Troubky 1997

Dvoutisícová obec je symbolem tragických záplav z roku 1997. Živel tehdy v Troubkách zabil devět jejích obyvatel a srovnal se zemí více než polovinu domů. Zbourat se nakonec muselo 335 stavení a o střechu nad hlavou přišla polovina obyvatel. Škody se vyšplhaly na 700 milionů korun.

Brzy je také ještě na přesné odhady škod. Podle všeho by ale neměly být zaplaveny obecní byty, kde se voda dostala jen do sklepů, dvora a chodeb. Rovněž v kulturním domě povodeň poškodila jen suterénní prostory. Škody na
komunikacích budou zřejmé až poté, co voda opadne.

Obec vyzvala obyvatele k dobrovolné evakuaci po půlnoci. Voda z Bečvy ji nakonec zaplavila téměř celou. Podle informací hejtmanství voda v obci místy dosahovala až 1,3 metru.

V obci pomáhali profesionální a dobrovolní hasiči, policisté i záchranný útvar z Hlučína. V evakuačních centrech v Oplocanech a Tovačově je lidem k dispozici například psycholog HZS Olomouckého kraje, první pomoc přivezli i pracovníci Arcidiecézní charity Olomouc či Českého červeného kříže.

Výstraha Českého hydrometeorologického úřadu

Český hydrometeorologický ústav v úterý krátce po půlnoci vydal novou výstrahu před povodněmi. Platí pro Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký i Jihomoravský kraj. V těchto krajích hrozí další vzestupy řek. Meteorologové odhadují, že pršet by mělo přestávat až ve středu. Srážky mohou rovněž opětovně zvýšit aktuálně klesající hladiny menších toků zejména v Beskydech a jejich podhůří.

Domy hlídá policie, přijela i armáda
Hasiči se po obci pohybují především v tatře, někam vyjíždějí i na člunech. Policisté hlídají opuštěné domy.

Pomoc postiženým oblastem

Přispívat lze na sbírkové konto ostravsko-opavské Diecézní charity, a to na účet 5015003434/5500 s variabilním symbolem 333. Lidé mohou přispět i prostřednictvím dárcovských SMS ve tvaru: DMS POVODNE 2010, kterou odešlou na číslo 87777. Cena je 30 korun.

Krajská bezpečnostní rada koordinuje pomoc občanům, pro které zajistí zásobování stravou. Armáda byla požádána o postavení velkých vytápěných stanů pro obyvatele i hasiče.

Na polích zůstávají obrovské laguny, voda se jen pomalu vsáká do země. Ačkoli už Bečva kulminovala, Povodí Moravy očekává, že pokles hladiny bude jen velmi pozvolný, protože okolní krajina zadržuje velké množství vody.


Zvětšit mapu

Záplavy rozdělily rodiny
"Manželku s dětmi jsem poslal pryč a zůstanu v baráku. Jako při povodni před tím," popisuje Jaromír Dočkal, který sleduje hasiče a záchranáře ve východní části Troubek, jediném místě, které Bečva nezaplavila. Sám má štěstí. Jeho domek se nachází v nejvýše položené části. "Měl jsem tady tehdy půlmetru vody, dům ale vydržel," popisuje a ani opakovaná zkušenost s ničivým živlem jej nedonutí z Troubek odejít. "Já jsem rodák odtud a nikam jinam nepůjdu," dodává.

Hlavní události

- Hladiny řek stoupají. Na 16 místech platí třetí povodňový stupeň, stav ohrožení
- Pršet bude silně až do středy, ČHMÚ vydal novou výstrahu před povodněmi
- Hasiči před vodním živlem zachránili 238 obyvatel zatopených obcí, nouzové ubytování muselo vyhledat 188 lidí.
- Voda zaplavila obec Troubky
- V Bohumíně hrozí zaplavení trafostanice
- Na Přerovsku jsou stovky domácností bez elektřiny
- Ve Zlínském kraji vyhlášen stav nebezpečí

Krajská bezpečnostní rada koordinuje pomoc občanům s cílem zajistit evakuovaným zásobování stravou. Mluvčí hejtmanství Ivo Heger už dopoledne řekl, že krajský úřad dnes ráno sestavil tým, který bude mapovat škody kvůli sestavování požadavků na pomoc od státu.



V zatopených oblastech se už objevil první pokus o rabování. Tři lidé se snažili v pondělí v Ostravě vloupat do částečně zatopeného objektu. Policie všechny díky oznámení občanů na místě zadržela. Snažili se ukrást jízdní kola. Kriminalisté na případu pracují, podrobnosti nechtějí zatím zveřejňovat, sdělila Darina Majková z moravskoslezské policie.

Příčny povodní?

Jan PretelZáplavy, které postihly sever Moravy, se podobají ničivým povodním z roku 1997. Tehdy vznikly kvůli silným dlouhotrvajícím dešťům z frontálního systému, který přišel od západu, nyní je důvodem fronta přicházející z jihu, nejde ale o bleskové lijáky podobné těm, které způsobily loňské povodně. "V roce 1997 napršelo na Lysé hoře za čtyři dny až 450 litrů vody na metr čtvereční, nyní to bylo zhruba 300, je to pětina normálního úhrnu za celý rok," řekl klimatolog Jan Pretel.

Připomněl, že takový příval vody nezvládne půda přijmout. Úkolem v takovýchto případech je zmenšit následky povodní.

Za 13 let, které uběhly od katastrofy, se ale podle Pretela zásadně zlepšila připravenost předpovědního a varovného systému. Lidé jsou informováni o nebezpečí rychleji. Co podle klimatologa zaostává, je ochrana na úrovni obcí, tedy výstavba suchých poldrů a dalších opatření v krajině.

Sporná je podle Pretela výstavba v pravidelně zaplavovaných oblastech. Tuto otázku podle něho ale nepřísluší hodnotit lidem, kteří sami nebyli vytopeni. "Lidé tam mají kořeny, někteří se kvůli tomu odstěhovat nemohou," konstatoval. Dodal, že v tom případě je třeba přizpůsobit typ staveb v místech, jako jsou například Troubky na Přerovsku.

Autoři: , ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.