Lidovci dnes rozhodli, že se jejich mimořádný sjezd bude konat 28. září ve Žďáru nad Sázavou. Zvolí na něm nového šéfa. Do sjezdu povede KDU-ČSL první místopředsedkyně Michaela Šojdrová. Po jednání celostátní konference strany to řekla novinářům. Potvrdila, že do čela strany už kandidovat nebude.
Se Šojdrovou zůstává do sjezdu i celé dosavadní předsednictvo. Má připravit stranu na podzimní komunální volby a zajistit audit hospodaření strany, která se po neúspěchu ve volbách do sněmovny ocitla ve finančních potížích.
"Dohodli jsme se na sjezdu 28. září s tím, že jsme výrazně zvýšili počet účastníků. Klíč bude jeden delegát na sto členů, což je téměř třikrát více, než bylo na minulém sjezdu," řekla Šojdrová.
Širší vedení strany také doporučilo krajům i okresům konání konferencí, na nichž budou volit nové delegáty. "Naší snahou je aktivizovat členskou základnu, povzbudit zájem o činnost KDU-ČSL a připravit se na komunální a senátní volby a v těchto volbách samozřejmě uspět," řekla Šojdrová.
Programová konference a ekonomický audit
Dneškem začíná programová diskuse uvnitř strany, předsednictvo připraví ještě do sjezdu programovou konferenci a zadá v nejbližším možném termínu ekonomický audit. "Nezakrýváme, že výsledek voleb nám způsobil problémy, nejen politické, když jsme ztratili zastoupení ve sněmovně, ale i ekonomické," vysvětlila Šojdrová.
Odstoupení Svobody je podle ní symbolickým vyjádřením zodpovědnosti celého předsednictva. Svoboda hned po prohraných volbách oznámil, že odstupuje, posléze ale upřesnil, že až k termínu konání sjezdu strany. S tím mnozí spolustraníci nesouhlasili.
Kdo bude nejvhodnějším kandidátem na nového šéfa strany, nechtěla Šojdrová předjímat. Musí to podle ní být osoba důvěryhodná, která osloví voliče nejen stávající, ale i ty, kteří lidovce nevolili, nebo je strana ztratila.
"To je úkol číslo jedna pro celou stranu, návrhy záleží na fantazii všech členů KDU-ČSL. Já věřím, že se najdou kandidáti, kteří to vezmou jako výzvu - pro sebe, pro tuto politickou scénu," dodala.
Svoboda se chce vrátit k diplomacii
Svoboda novinářům řekl, že se chce vrátit k diplomacii. Má svůj tip, kdo by stranu měl vést po něm, nechtěl ho však prozradit. Podle něj to nemusí být za každou cenu "nová tvář", jak volají někteří členové strany.
"Jde totiž o to, aby to byl člověk, kterému lidé uvěří, že je skutečně autentický, protože my jsme ztratili naše tradiční hlasy a zároveň se nám nepodařilo získat hlasy nerozhodnutých voličů," řekl. Podle Svobody je nutné nyní udělat vážné kroky k revitalizaci strany.
Po prohraných volbách mají lidovci v parlamentu jen čtyři senátory.
Neúspěch má podle Svobodových vnitrostranických kritiků umožnit generační obměnu ve vedení. Zatím ale projevili zájem už známí politici KDU-ČSL, například bývalý místopředseda David Macek a bývalý poslanec a mluvčí lidovců Jaroslav Orel. Média spekulují i o europoslankyni Zuzaně Roithové, které by ale vykonávání funkce komplikovalo práci v Evropském parlamentu, a o vdově po exministrovi zemědělství a někdejším předsedovi strany Josefu Luxovi Věře, ta se však být vůdkyní necítí.
