Monstrózní tělovýchovná akce, kterou se komunistický režim rád chlubil a kterou demonstroval světu šťastný život v socialistickém Československu, se pak s výjimkou roku 1970, kdy se komunisté obávali masových protestů kvůli sovětské okupaci, konala v pětiletých intervalech až do pádu totality, tedy šestkrát. Ačkoli příprava na sedmou spartakiádu v roce 1990 byla již v plném proudu, sametovou revolucí akci odzvonilo.
Pražská hromadná vystoupení desetitisíců cvičenců byla pouze vrcholem pyramidy. Spartakiády se účastnili statisíce lidí, povinně se nacvičovala na všech školách, své skladby měly kromě dětí a dorostu i muži, ženy, matky s dětmi a vojáci. Před pražským vyvrcholením se konala vystoupení na regionálních úrovních. Kromě hromadných skladeb spartakiády obvykle provázela celá řada dalších sportovních a společenských akcí, většinou s výrazným propagandistickým obsahem.
Anketa
Jak se vám líbily spartakiády?
Tradice hromadných tělovýchovných vystoupení však v Česku sahá daleko před rok 1955. Komunistické spartakiády se hlásily k obdobným prvorepublikovým akcím dělnických tělocvičných jednot. Nejslavnějším hromadným cvičením však byly všesokolské slety, pro které byl Strahovský stadion vybudován. První z nich se konal již v roce 1882 (na Strahově poprvé v roce 1926) a na rozdíl od spartakiád se jich cvičenci účastnili dobrovolně.