Městský soud v Praze nakonec Vinařovi vyhověl a ve středu rozhodl, že jeho registrace coby agenta StB byla neoprávněná.
Výhra Vinaře potěšila, bere ji však civilně: "Vím, že jsem nijak statečný nebyl. Mohl jsem říci: ,Pánové nechci s vámi mít nic společného.‘ " Na letos pětaosmdesátiletého Vinaře začal režim tlačit po roce 1968. Lékař musel na čas odejít z Výzkumného ústavu psychiatrického. Chvíli dělal recepčního, brzy se ale k oboru vrátil.
Zajímat se o něj začala také StB. "Občas se se mnou scházeli po hospodách. Vždy chodili dva, jeden z nich se představoval jako Novák. "Někdy jsem je odmítal, ale oni na to: ,Když nepřijdete, tak vás vezmeme do Bartolomějské, a tam se čeká třeba dva tři dny.‘ " líčí schůzky Vinař. K podpisu prý svolil pod další výhrůžkou: "Řekli mi, že dělnická třída zaplatila vzdělání mé první dceři, a proč si myslím, že by ho měla zaplatit ještě dvěma dalším dcerám. A ony se zrovna v té době na vysokou školu hlásily."
Více informací si přečtěte v pátečním vydání deníku
