Člověk může být v přírodě nejvyšším bodem a ty si blesky hledají. Odborníci radípřed bouřkou neutíkat, nebezpečí úderu tím stoupá.
Nejlépe je podle nich zalehnout, pokud možno do prohlubně, aby ani kousek těla nevystupoval nad rovný povrch.
Tak je nutno setrvat, dokud se bouře nevzdálí alespoň deset kilometrů. Bouře je v této vzdálenosti, když se dá napočítat mezi blesknutím a hromem alespoň do třiceti.
Čtěte také: |
Kovové předměty působí jako hromosvod
Venku je nebezpečné držet delší kovové a jiné předměty, mohou během bouře působit jako hromosvod. Vidle, hrábě či kovové chodecké hole je lépe za bouřky odhodit. Nebezpečné také je setrvávat za bouřky v blízkosti vysokých stromů, skal či sloupů. Člověk by od nich měl být nejméně dva metry, ale raději mnohem dál.
Zhruba každý desátý blesk se větví a může způsobit několikanásobný zásah. To je nebezpečné v místech, kde se shlukuje větší počet lidí, například na sportovních stadionech nebo hudebních festivalech. Účastníci těchto akcí by měli raději odejít za bouřky do budovy s hromosvodem, nebo se schovat do auta či autobusu.
Nepoužívejte elektrické spotřebiče
Někteří odborníci dokonce radí nepoužívat za bouřky v domě žádný elektrospotřebič, nemýt si ruce pod tekoucí vodou z vodovodu, nesprchovat se, netelefonovat z pevné linky a nepracovat s počítačem.
Při cestě autem doporučují rychlost snížit, v případě krupobití, výrazného zesílení větru či deště raději zastavit na bezpečném místě. Plavci a lidé na člunech by se měli neprodleně dostat na břeh.
Jak pomoci člověku, kterého zasáhl blesk
Člověku zraněnému bleskem je zpravidla nezbytné provést masáž srdce a nasadit umělé dýchání. S oživováním se musí začít hned a provádět je až do chvíle, než dorazí lékař. Zasažený člověk umírá prý až v 80 procentech případů, ve zbylých 20 procentech je těžce poraněn a hrozí mu trvalé následky.
