Cizinci si kupují otcovství, s ním i legální pobyt v Česku

Rozmach podobných komplikovaných případů dokládá zkušenost žalobců z krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Vietnamská žena nechala zapsat do rodného listu jako otce svého dítěte Čecha. Ani jeden z nich se ale o potomka nechtěl starat. Děcko tak skončilo u pěstounů.

Tím však zamotaný příběh neskončil. Naopak, do hry posléze vstoupil ještě biologický otec – Vietnamec žijící v Německu. Rovněž odmítal dítě živit, ale chtěl zápisem svého jména do rodného listu dosáhnout toho, aby zlegalizoval svůj pobyt v Schengenu.

Na fiktivní otce zákonem

Kauzy, v nichž jde o popření otcovství, nyní řeší žalobci stále častěji. "Je to hlavně kvůli výživnému, pokud je pro matky otec nedostižný, je lepší popřít nepravého a zapsat biologického, který je v dosahu a může platit," vysvětluje šéfka krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem Lenka Bradáčová. Návrhy posílají i fiktivní otcové, kteří se chtějí placení alimentů vyhnout.

Vzrůstající trend potvrzuje i výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství. "Matky se rozhodly napravit stav, kdy za úplatu přiznaly otcovství mužům, kteří neměli zájem dítě vychovávat a doklad o právním úkonu jim sloužil jen k získání trvalého pobytu," stojí v dokumentu.

Právní experti si nyní lámou hlavu s tím, jak využívání dětí zastavit. Trend totiž nezvrátilo ani zavedení trestného činu napomáhání k neoprávněnému pobytu. Za předminulý rok stíhali na nový paragraf žalobci pouze šest osob.

Řešením aspoň části případů by tak měla být až další změna zákona: s popřením otcovství by nově pozbylo občanství i dítě. "Spolu s popřením otcovství by mělo i dítě pozbývat státní občanství, které bylo založeno právě tímto otcovstvím," navrhují žalobci.

Takový razantní krok ale odmítají nevládní společnosti, které se perou za práva cizinců. "Je na policii, aby takové věci vyšetřila. Je přece neústavní vzít někomu občanství," míní Pavel Čižinský z Organizace pro pomoc uprchlíkům.