Není jasné, jestli žena pro agenta pracovala vědomě, či nevědomě. S odvoláním na svůj důvěryhodný zdroj to napsala MF DNES (MfD). Říct prý zatím nelze ani to, jak závažné informace se k ruskému špionovi dostaly.
Ze svých míst odešli náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky František Hrabal, národní vojenský představitel při Vrchním velitelství NATO v Evropě Josef Sedlák a první zástupce náčelníka generálního štábu Josef Prokš, uvedl deník. Sedlák a Prokš odešli ke konci loňského roku, Hrabal letos v březnu.
Údajný vyzvědač Robert R. podle deníku působil jako psycholog v jedné české státní instituci. Majorku - vystudovanou psycholožku - i její kontakty s agentem v ruských službách podle MfD sledovala kontrašpionáž nejméně pět let.
Čtěte také |
"Nakonec všechno prasklo. Agent utekl do Ruska, majorka v armádě skončila a kvůli jejímu napojení na cizího agenta museli na přelomu loňského a letošního roku z armády náhle odejít tři generálové," píše list.
Generálové, pro které žena pracovala, nemuseli o jejích kontaktech s ruským vyzvědačem nic vědět, uvádí MfD. Dodává, že pouhé podezření, že se stýkali s lidmi, kteří mají něco společného s ruskými špiony, je pro výkon vysoké armádní funkce nepřijatelné.
Odchod na vlastní žádost
Oficiálně všichni tři muži uniformu vysvlékli na vlastní žádost. "Při odchodu jsem podepsal slib mlčenlivosti, takže se k náhlému propuštění nebudu detailně vyjadřovat," cituje list Sedláka. Zároveň se ale Sedlák netají tím, že pro něj byl nenadálý odchod z armády šokem.
"Vůbec jsem s tím nepočítal. Pokud existovaly informace, že se někdo z mých spolupracovníků stýká se špionem, měla mi to rozvědka říct, aby mě ochránila. A ne že mě bude sledovat jako lumpa a vychutnávat si, jak se nám agent snaží přes třetí osobu vetřít do přízně anebo získat důležité informace," uvedl Sedlák, o němž se podle MfD spekulovalo jako o nadcházejícím náčelníkovi generálního štábu.
Hrabal prý odešel na vlastní žádost, protože nesouhlasil s některými změnami v armádě a nemohl je ovlivnit. Prokš nezvedá telefon, uvedla MfD. Také majorka údajně zapletená do špionáže je podle deníku nedostupná.
Momentálně je na krátkodobé cestě v zahraničí. "Podle dostupných informací se před propuštěním z armády i ona hájila, že nevěděla, že se stýká s ruským špionem a slouží mu jako možný zdroj informací," uvedla MfD.
BIS mlčí
Zmínka o aféře se podle deníku objevuje i v letošní zprávě Vojenského zpravodajství: "Identifikovali a eliminovali jsme pronikání ruské vojenské rozvědky do vlivných velitelských struktur armády, jehož cílem bylo získávání citlivých informací z prostředí nejvyšších pater resortu obrany," píše tato tajná služba. Případ podle MfD zaznamenala ve své výroční zprávě i česká civilní kontrarozvědka BIS.
"Ruské zpravodajské služby navázaly na práci sovětských zpravodajských služeb. Příkladem může být skupina osob dlouhodobě pracujících pro ruskou zpravodajskou službu proti zájmům Česka," stojí ve zprávě této instituce. Mluvčí BIS Jan Šubert ani Jan Pejšek z ministerstva obrany zprávy více rozvádět nechtějí.
A prezidentův mluvčí Radim Ochvat podle listu v pondělí řekl, že Hrad se k případu bývalého šéfa vojenské kanceláře prezidenta vyjádří až dnes.
Klasický případ
MfD cituje i nejmenovaného důstojníka, který působil několik let v NATO na nejvyšších místech kontrašpionáže. "Příběh o české Matě Hari nepodceňuji, a dokonce ho považuji za téměř klasický. Ale obavy z ruské špionáže jsou dnes mnohonásobně nižší než v dobách studené války. Rusko se nepřipravuje někoho vojensky napadnout. A jeho důstojníci pracují v rámci partnerství mezi aliancí a Ruskem na štábech NATO. Tam mají přístup i k tajným databázím," říká expert. Zároveň ale podle deníku uznává, že Rusko se velmi aktivně zajímá o strategické zakázky, o nichž se snaží získat potřebné informace.
Takovou zakázkou může být podle znalce zpravodajských služeb Karla Pacnera i podíl na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. "Za tuto středoevropskou zakázku století ostatně u Václava Klause lobboval i ruský prezident Dmitrij Medveděv při nedávné návštěvě Prahy," dodává MfD.
