Když před rokem Ústavní soud zrušil předčasné volby, reagoval jste stroze, že verdikt berete na vědomí. Jak s odstupem výrok soudu vnímáte?
Úplně jste mě zaskočil, že je to už rok. Mám pocit, že to bylo včera, byť se mezitím událo spoustu věcí. Ale když se vrátím k tomu verdiktu: brzy po něm následovalo vystoupení čtyř vrcholových ústavních činitelů (Fischer, prezident Václav Klaus a šéfové obou komor parlamentu tehdy řekli, že Ústavní soud nejedná ve veřejném zájmu), na němž jsme se postavili kriticky k tomu výroku s tím, že ho ovšem samozřejmě respektujeme. A na tom nic neměním, tak flexibilní nejsem, abych to po roce přehodnotil.
Přesto, z osobního hlediska to pro vás znamenalo spíše starosti na víc, nebo jste si na premiérování opravdu zvykl a těšil jste se na pokračování mandátu?
Spíše mi přibyly vrásky. Premiérování není hračka, nebo divadelní představení, které se vám může líbit. Je to odpovědná a těžká práce. Proto moje první reakce byla, zda mám vůbec pokračovat.
K výroku soudu se v úterním projevu před poslanci ve sněmovně vrátil prezident Klaus. Vystoupil s tím, že vyžaduje změnu Ústavního soudu. Jste rovněž pro omezení jeho moci?
Zaprvé, je legitimní, když prezident s tím přijde. Na druhé straně: buďme si vědomi toho, že všechny tendence, které vedou ke změně rovnováhy mezi třemi složkami státní moci ústí až k případným změnám ústavy. A je to velmi křehké téma. Politici by proto měli velmi pečlivě uvažovat, zda k něčemu takovému sáhnout. Já osobně jsem v tomto dost zdrženlivý.
Sledujete první kroky vašich nástupců? Jak byste zhodnotil dosavadní práci kabinetu Petra Nečase?
Na hodnocení je příliš brzy. A já jsem se zařekl, že se výraznějších komentářů prozatím zdržím. Je třeba dát vládě příležitost, aby se vyprofilovala. Zatím všechny její kroky zní jedinou notou: úspory, úspory, úspory. To je téma, které je mě blízké, ale já to vždy zároveň viděl jako mučivý problém – tedy, jaké to bude mít důsledky.
Co byste tedy členům Nečasovy vlády poradil?
Je potřeba o úsporách uvažovat nejen účetně, tedy s tužkou v ruce a škrtat, je třeba nemít to jako sport. Snížíme-li počet lidí ve státní správě, musí se hned ptát, zda se to neprojeví na její kvalitě. Je totiž nutné, aby i po výrazných redukcích zůstala kvalitní. Celý proces úspor zkrátka nesmí zůstat odtržený od reformních kroků, které všichni od vlády očekáváme.
A splňuje vláda vaše očekávání?
Do toho mě netlačte. Biblicky řečeno: po činu poznáš.
Od září působíte ve funkci viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Znamená to, že už jste tedy rezignoval na roli politika a státníka?
Je pravda, že jsem se od toho potřeboval odstřihnout. Ale snažím se politickou scénu sledovat a dělat si poznámky. A postupně se k dění na tuzemské scéně určitě budu vyjadřovat. I když už možná spíše z ekonomického hlediska.
Takže nevylučujte návrat do politiky?
Mám v Londýně kontrakt na čtyři roky. To je hrozně dlouhá doba. V Česku jsme si bohužel zvykli uvažovat, jak říkají Angličané shorttermism, tedy krátkozrace. Proto říkám, můj návrat není zatím téma, které by bylo ve hře.