Úkol pro Nečase a spol.: zákaz zabijáckých bomb, které mrzačí lidi

 

Úmluvu o zákazu kazetových bomb podepsal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg již v prosinci 2008 v norském Oslu.

Pak se ale proces rušení tříštivých náloží nadlouho zadrhl: především kvůli neshodám českých ministerstev či parlamentním volbám. A tak zatímco mezinárodní dohoda o kazetové munici vstoupila v platnost už letos na začátku srpna, v Česku návrh zákona ještě nestačila projednat ani vláda.

Stop pro zabijáka civilistů Ke zničení tříštivých náloží se na konci roku 2008 přihlásilo 94 zemí. Každá kazetová munice obsahuje stovky menších granátů, které se před dopadem rozprsknou po území a jsou cíleny proti živé síle, tedy lidem. Granáty často po dopadu na zem nevybuchnou, a zabíjet či mrzačit tak mohou i po desítkách let, což se stále děje ve státech, jako jsou Kambodža, Laos a Vietnam.

Dva roky po dohodě: návrh jde teprve na vládu

Návrh zákona ministerstvo obrany ve čtvrtek poslalo do mimořádně zkráceného připomínkového řízení. Kabinet premiéra Petra Nečase by jej proto mohl projednat již během několika dní.

"Kromě ministerstva a ozbrojených sil se týká zejména fyzických a právnických osob, jejichž předmětem podnikání je vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, držení, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva," vysvětluje ministerstvo.

Zpoždění při schvalování zákona o jejich zákazu státu nejspíš žádné potíže nezpůsobí. V Česku se kazetové bomby, na rozdíl od sousedního Slovenska, už delší dobu nevyrábějí a armáda se k jejich likvidaci rozhodla už před podepsáním úmluvy.

Likvidace zbytkových bomb si vyžádá tři miliony korun

Jestli kazetové bomby vlastní v Česku nějaký soukromý prodejce, ministerstvo obrany neví. "Sledování či evidence, zda civilní subjekty vyrábějí či prodávají kazetovou munici, není primárně úkolem ministerstva," odpověděla na dotaz LN jeho mluvčí Jana Zechmeisterová.

K úmluvě se hned na konci roku 2008 připojilo 94 zemí a velká část ji už také ratifikovala. Mimo tradičně stojí několik vojensky mocných států – USA, Rusko, Čína, Indie, Izrael či Pákistán. Naopak Británie, Francie či Německo podepsaly.

Každá kazetová bomba obsahuje množství menších granátů, které se před dopadem rozprsknou po napadeném území a jsou cíleny především proti živé síle, tedy lidem. Kritici tvrdí, že až 98 procent obětí kazetových bomb jsou civilisté a třetina z nich děti.

Více než deset tisíc kusů kazetové munice armáda zlikvidovala do ledna 2009. Zbylých tři a půl tisíce bomb chce zničit do konce tohoto roku. "Náklady na ekologickou likvidaci kazetové munice jsou vyčísleny na zhruba 2,8 milionu Kč. Dokončení ekologické likvidace kazetové munice je plánováno na rok 2010," dodává ministerstvo obrany.