"Zavinění obžalovaného soud shledává v tom, že nepoučil pasažéry o poutání bezpečnostními pásy," řekl při zdůvodnění rozsudku soudce Jiří Kučera. Devětašedesátiletý Karel Květ v době nehody také trpěl vážnou vadou zraku, podle soudu však oční vada neměla na nehodu žádný vliv. Příčinou nehody byla podle znalců náhlá mozková příhoda, kterou řidič nemohl předvídat a nemohl ji zabránit.
Řidič ztratil vědomí
Květ při zahájení procesu v květnu soudu nehodu vysvětlil tím, že se mu udělalo nevolno a na chvíli ztratil vědomí. Květ se omluvil všem poškozeným a pozůstalým. "Je mi to velice líto, v dané situaci jsem tomu nemohl zabránit, nemohl jsem zamezit zdravotnímu selhání," řekl ve svém závěrečném návrhu. Nehoda se stala na poměrně přehledném úseku silnice. Sanitka, která rozvážela pacienty po dialýze, náhle vyjela do protisměru a narazila do mostku.
Státní zástupce František Macura pro Květa navrhl trest dva roky
vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky. Podle státního zástupce byly během vyšetřování zjištěné také nedostatky na technickém stavu sanitky, například na pneumatikách, ty však nebyly příčinou nehody. "Bylo zjištěno mnoho nedostatků při jízdě sanitou, nejpodstatnější však bylo, že obžalovaný nesplnil povinnost zajistit bezpečnost přepravovaných osob. Měl je upozornit na povinnost připoutat se," řekl Macura.
Oproti tomu Květův obhájce Zdeněk Kadleček navrhl zproštění obžaloby, protože se podle něj nejednalo o trestný čin. "Příčinou nehody byla mozková příhoda řidiče, kterou nemohl ovlivnit. U převážených pacientů nebylo prokázáno, že by je nepoučil o povinnosti se připoutat," řekl Kadleček.
