Do Senátu se volí ve 27 obvodech. Před šesti lety v nich získala ODS 18 křesel (do jejího klubu patří navíc bezpartijní Liana Janáčková), obhajuje jich tedy nejvíc. ČSSD neobhajuje ani jedno místo a nemá co ztratit.
KSČM a lidovci obhajují po jednom mandátu. Někteří ze senátorů, kteří před šesti lety přišli do Senátu za KDU-ČSL, totiž přešli k nově vzniklé TOP 09. Za zelené byl tehdy zvolen dnešní místopředseda klubu TOP 09 a Starostů Jaromír Štětina.
Jak křížkovat? |
Pokud ČSSD získá 12 senátorů, bude mít v 81hlavém Senátu většinu 41 senátorů. Přinejhorším, když nezíská ani jednoho, zůstane na svých 29 senátorech. ODS má dnes v klubu 36 senátorů. Pokud by neuspěl žádný její kandidát, zůstane v jejím klubu 17 křesel.
Stejný úspěch jako ve volbách v roce 2004 vedení ODS nečeká. Pokud by získali devět křesel, o nichž mluví předseda Petr Nečas jako o průměrném výsledku, bude občanských demokratů v Senátu 26 a přestanou tam být nejsilnější stranou. K tomu, aby se udrželi nejsilnějším senátním klubem, by museli získat přinejmenším 13 senátorů a k tomu tolik, kolik získá ČSSD.
 |
Strany vládní koalice k uhájení nadpoloviční většiny potřebují vyhrát v 21 z 27 obvodů, zatímco opozičním stačí sedm vítězství. TOP 09 obhajuje pět křesel a místo po Karlu Schwarzenbergovi, které je kvůli jeho poslancování neobsazené. Zabodovat mohou VV, které nemají senátora žádného.
ČTĚTE TAKÉ: |
Se senátními volbami probíhají zároveň i komunální volby. Obecními zastupiteli by chtělo být 226 tisíc uchazečů, na jedno místo na radnici tak připadají tři až čtyři uchazeči. Ještě větší zájem je o místa v Senátu, kde o 27 mandátů bojuje 227 kandidátů, v průměru tedy osm až devět na jedno křeslo.
