Teď se většina patnáctičlenného sboru soudců přiklonila k závěru, že získání podobných stop proti vůli podezřelého není v rozporu se zákazem nucení k sebeobvinění v trestním řízení.
"Opačný výklad by ve svých důsledcích vedl k rozporu s obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy," stojí ve stanovisku pléna zveřejněném na internetu.
Policie může použít donucovací prostředky
Rozhodnutí se týká jen zákroků, které nevyžadují aktivní spoluúčast podezřelého, ale jen to, aby strpěl jejich bezbolestné provedení. Kromě odběru pachových stop a vlasů jde ještě o takzvaný bukální stěr slin ze sliznic v ústech. Ze slin lze získat DNA.
DÁLE ČTĚTE: |
Pokud podezřelý nebo obviněný člověk přesto se zákrokem nesouhlasí, mohou vyšetřovatelé podle Ústavního soudu použít zákonné donucovací prostředky.
Jde například o pořádkové pokuty a v krajním případě i přiměřené uplatnění fyzické síly při odebírání vzorků.
V minulosti soud vynesl protichůdná usnesení
Nové stanovisko vzešlo z uzavřeného jednání pléna, které se konalo 30.listopadu. V minulosti soud vynesl protichůdná usnesení. V roce 2006 soudci například dali za pravdu stěžovateli v tom, že nemůže být pokutou nucen k poskytnutí důkazu, který může být použit proti němu. Také v roce 2007 soud vyhověl jinému stěžovateli v typově podobném případě, jaký projednával nyní. Tehdy šlo o pokutu za neuposlechnutí výzvy k poskytnutí vzorku vlasů a bukálních stěrů.
Naopak v roce 2008 Ústavní soud zamítl stížnost muže, který se vyhýbal testu DNA nařízenému soudem kvůli sporu o otcovství. Tvrdil, že z psychických důvodů nemohl podstoupit odběr krve ani stěr z ústní dutiny.
Podle soudců jsou ale zejména stěry tak malým zásahem, že jejich odmítání lze často považovat za zdržování soudu.
"Stěr sliznice z dutiny ústní představuje zákrok, který se jenom v minimální míře dotýká tělesné integrity člověka, je bezbolestný a nepředstavuje žádné zdravotní riziko. I z hlediska přiměřenosti sledovaného cíle a použitých prostředků se vyšetření v žádném případě nejeví jako neproporcionální," uvedl tehdy soud.
Všechna nová rozhodnutí Ústavního soudu by se již měla řídit podle sjednocujícího stanoviska pléna. Proti názoru většiny se postavila místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. S paušálním povolením odběrů u všech podezřelých nesouhlasí. Vadí jí také to, že neexistuje zákonem přesně vymezený účel, pro který má být získaný poznatek využit. Chybí také specifikace doby, po kterou budou údaje o DNA uchovávány v databázi.
"Takto se například doširoka otevírají dveře pro vytváření databází tak osobních údajů jako je DNA, které kvůli přijatému stanovisku mohou obsahovat i údaje o osobách, jež se nikdy žádné trestné činnosti nedopustily a měly třeba jen smůlu, že byly v určitý okamžik na nesprávném místě," uvedla soudkyně v takzvaném disentu, tedy odlišném stanovisku, jímž se přehlasovaný soudce může vyhranit proti názoru většiny. Disent má spíše akademický význam.