Šidlovský měl podle obžaloby způsobit klášteru škodu tím, že v roce 1996 vyplatil 15 milionů korun za stavební práce na klášteře, které ale provedeny nebyly. Podle soudce výpovědi svědků, které to uváděly, potvrdily i listinné důkazy. "Nelze si reálně představit, že nevěděl, že práce nebyly provedeny," zdůvodnil úmysl Šidlovského soudce.
Ve dvou dalších bodech obžaloby byl Šidlovský, který se vynesení rozsudku neúčastnil, viny zproštěn. Šlo o případ, kdy podle obžaloby prodal středověké tisky za cenu výrazně nižší, než později stanovil odhad, a případ, kdy na své konto převedl 20 milionů korun, z nichž pak poskytl půjčku soukromé osobě. I když půjčka i zbytek peněz se později klášteru vrátily, klášter přišel o úroky.
Stát prý nepoškodil
Jak ale soudce Jan Hostaš zdůvodnil, i když oba případy se staly, nešlo o trestný čin, protože Šidlovský neporušil žádnou smlouvu nebo zákon. "Státu není nic do toho, jak církev se svým majetkem nakládá," uvedl Hostaš.
Relativně nízký trest pak Hostaš odůvodnil tím, že soudní proces trvá už sedm let, a to nikoli vinou obžalovaného. Ve prospěch Šidlovského hovořilo také to, že byl dosud bezúhonný a i v současné době má dobré hodnocení svého zaměstnavatele.
Jak se po vynesení rozsudku vyjádřila obhájkyně Šidlovského, podle jejího názoru by se stejné důvody, které vedly ke zproštění viny ve dvou žalovaných případech, měly uplatnit i na třetí, kde soudce vinu uznal.
Odvolat se však na místě nemohla kvůli nepřítomnosti Šidlovského. Čas na rozmyšlenou si vzala i státní zástupkyně. Jen zmocněnkyně kláštera se odvolání vzdala.