Lidovky.cz

Dědičce Schwarzenbergů dal soud šanci získat zpět svůj majetek

Právo

  11:57aktualizováno  12:52
BRNO - Nejvyšší správní soud (NSS) dal Alžbětě Pezoldové novou šanci otevřít některé restituční spory a bojovat o část nárokovaných pozemků. Dědička hlubocké větve Schwarzenbergů uspěla se třemi kasačními stížnosti proti verdiktům Městského soudu v Praze, které potvrdily zastavení restitučního řízení v případě některých nemovitostí na Plzeňsku, Klatovsku a Jindřichohradecku.

Dědička hlubocké větve Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová foto: Lidové noviny

Soud zatím nezveřejnil důvody svých rozhodnutí. Právník Pezoldové Viktor Rossmann sice zatím nezná argumentaci NSS, přesto s opatrností hovoří o průlomu. "Pro nás je to velká zpráva. Spory se vrátí k Městskému soudu v Praze, který by nyní měl rozhodnout jinak," řekl Rossmann. Doufá, že se jednotlivé nároky dostanou zpět k pozemkovým úřadům a Pezoldová bude moci například uplatnit nová tvrzení.

Podobných kasačních stížností leží u Nejvyššího správního soudu více, týkají se různého majetku v západních a jižních Čechách. Pezoldová v minulosti žádné nemovitosti v restitucích nevybojovala. Pozemkové úřady všechna restituční řízení zastavily. Výjimkou je hrobka v Domaníně, v tomto případě však nešlo technicky vzato o restituci.

ČTĚTE VÍCE:

Podrobnosti z odůvodnění tří pondělních rozhodnutí zatím nezná ani tiskový mluvčí NSS František Emmert. Zpracování úplného znění rozhodnutí většinou soudu trvá několik týdnů až měsíců, poté je teprve doručí účastníkům řízení a zpřístupní na internetu.

Po dlouhé době úspěch
Pezoldová podala u českých soudů řadu žalob a desítky dovolání k Nejvyššímu soudu a stížností k Ústavnímu soudu. Dlouho nezaznamenala žádný úspěch.

Předloni jí poprvé vyhověl Ústavní soud a otevřel jí cestu k získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Hrobka je však po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález uplatňovat na všechny nárokované nemovitosti.

ČTĚTE VÍCE:

Pezoldová v minulosti žádala od českého státu mnoho nemovitostí, například zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a mnoho staveb a pozemků v jižních Čechách. O většinu svého obrovského majetku přišli hlubočtí Schwarzenbergové na základě zákona z roku 1947.

Rodina Pezoldových tvrdí, že zákon je od počátku protiústavní a pokouší se dosáhnout jeho zrušení.

Pezoldová, která žije převážně v Rakousku, se nemovitostí domáhá jako dědička posledního šlechtického držitele hlubockého majetku Adolfa Schwarzenberga. Druhá větev Schwarzenbergů, jež bývá označována jako orlická, získala majetek v Česku už dříve zpět. Nejznámějším představitelem orlického majorátu je ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

PŘEHLED MAJETKU, O KTERÝ ŽÁDÁ ALŽBĚTA PEZOLDOVÁ

zámky: - Hluboká nad Vltavou na Českobudějovicku - Český Krumlov - Třeboň na Jindřichohradecku - Ohrada u Hluboké nad Vltavou - Červený Dvůr na Českokrumlovsku - Postoloprty na Lounsku

paláce: - Schwarzenberský palác v Praze na Hradčanech - Salmovský palác v Praze na Hradčanech

klášter: - Zlatá Koruna na Českokrumlovsku pozemky: - zhruba 55.000 hektarů zemědělské půdy a lesů zejména v jižních Čechách, ale také na Lounsku, Ústecku, Klatovsku (statek Dlouhá Ves) a Plzeňsku

budovy a některý další majetek: - pivovary v Třeboni a Prachaticích - nemovitosti na Plzeňsku, Klatovsku a Jindřichohradecku - několik domů v Českých Budějovicích a majetek v Týně nad Vltavou

(podle dřívějších údajů v tisku měla v tomto případě žaloby o vrácení stáhnout).

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.