O přímé volbě informoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) s tím, že nyní se bude diskutovat o podrobnostech.
Podle vyjednavačky Věcí veřejných Karolíny Peake by občané měli volit už příštího prezidenta v roce 2013. "Děláme pro to všechno. Na příští schůzce chceme stanovit přesný harmonogram přijímání příslušné legislativy, abychom to stihli," řekla pro Lidovky.cz Peake.
Strany se tak nakonec dohodly, že volba prezidenta bude probíhat samostatně. "Shodli jsem se na tom, že spojování přímé volby prezidenta s jinými volbami je trochu degradace té volby," dodala za vyjednavače Peake.
Čtěte také: |
Předseda vlády Petr Nečas (ODS) dnes novinářům řekl, že by "za přínosné" považoval, kdyby bylo dohody mezi stranami v otázce přímé volby hlavy státu dosaženo do konce dubna. "Aby to bylo možné potom poměrně hladce schválit v Poslanecké sněmovně a v Senátu," vysvětlil.
Padla tedy varianta, že by přímá volba prezidenta proběhla už v roce 2012 společně s krajskými volbami, jak z úsporných důvodů navrhovala ČSSD. Podle Peake by se to ani časově nedalo stihnout. Ke spojení prezidentské volby s jinými volbami ale ještě vzniknou analýzy.
Kdo bude moct kandidovat?
Podmínky ucházení se o funkci prezidenta zatím strany stanovily takovéto: kandidát na prezidenta by musel získat podpisy 50 tisíc obyvatel, nominovat by ho mohla také skupina 10 senátorů nebo 20 poslanců.
Dál se bude debatovat o tom, zda by mezi prvním a druhým kolem volby byla lhůta jeden, nebo dva týdny. Dvoutýdenní lhůta by podle místopředsedkyně sněmovny Kateřiny Klasnové (VV) umožnila rozeslání volebních lístků voličům do domácností, ale znamenala i další čas na volební kampaň a zviditelnění kandidátů před druhým kolem.
Čtěte také: |
Poslanec Stanislav Křeček, který na jednání zastupoval ČSSD, upozornil, že v případě shody na dvoutýdenní pauze mezi koly volby, by podobný model byl přijat i pro volby do Senátu. Právě v Senátu by se měla 14. března odehrát diskuse o prezidentské volbě, která by mohla situaci dále posunout, uvedli vyjednavači.
Odpovědnost za porušení Ústavy
Strany budou dál jednat i o úpravě pravomocí hlavy státu. Podle Pospíšila je "největší průnik" v otázce jmenování bankovní rady České národní banky, kde by měl s výběrem zřejmě nově souhlasit Senát. Dál se bude diskutovat i o otázkách případných kontrasignací prezidentských milostí a jmenování vysokých soudních funkcionářů.
"Začíná se rýsovat shoda na tom, že vedle velezrady by byl prezident odpovědný za hrubé porušení Ústavy," uvedl Pospíšil. Naopak u trestní odpovědnosti hlavy státu zůstává podle něj "řada otázek", silnou podporu měl ale návrh aby nynější doživotní prezidentská imunita za trestné činy spáchané v době výkonu mandátu byla omezena právě jen na toto období.
Před středečním jednáním byl ve hře i druhý volební model, takzvaný australský. Lidé v něm určí pořadí kandidátů a v případě, že žádný z uchazečů o funkci nezíská nadpoloviční většinu, jsou hlasy pro posledního v řadě rozděleny ostatním. Proces se opakuje do té doby, než jeden z kandidátů získá přes 50 procent.
