Ten prostřední je uschlý, jakoby umírá, a otvírá tak cestu k novému porostu. Jenomže to je způsob boje s kůrovcem, se kterým Stráský bytostně nesouhlasí a proti němuž chce bojovat.
"V první chvílích po nástupu do funkce mě to nenapadlo, byly jiné starosti. Teď ale budu uvažovat o tom, že logo změním," říká Stráský.
Zatímco ekologičtí aktivisté chtějí ponechat část šumavské přírody přirozenému vývoji, Stráský je přesvědčen, že kůrovec, a tedy suché smrky nemají v lese co dělat.
Už dříve přitom potvrdil, že po důkladné analýze kalamity na Šumavě zřejmě požádá ministerstvo životního prostředí o výjimku, která by umožnila zasahovat proti kůrovci i v některých místech, kde je to dosud zakázáno.
Zcela opačnou koncepci na Šumavě razil exministr Martin Bursík. Ten po orkánu Kyrill rozhodl, že zhruba na 30 procentech rezervace nebude člověk nijak zasahovat proti kůrovci, tedy nebude z lesa odvážet napadené dřevo.
