Jaderné elektrárny jsou podle Drábové projektovány i na případná zemětřesení, a to podle nejlepších mezinárodních standardů. Ještě více jsou pak elektrárny v Česku zajištěny i proti tzv. blackoutu, tedy přerušení dodávek do samotné jaderné elektrárny v případě přírodního neštěstí.
"I když jsme v seismicky klidné lokalitě, máme zabezpečení podle nejlepších mezinárodních požadavků. Ale to mají i ty japonské jaderné elektrárny, a jak je vidět, fungují," uvedla Drábová. Zemětřesení o síle rekordních 8,9 stupně Richterovy škály, které postihlo Japonsko, lze v Česku podle ní zcela vyloučit.
Větším problémem pro jaderné elektrárny v takovém případě je podle ní tzv. blackout, tedy že se elektrárna samotná ocitne bez elektrické energie. "To je noční můra všech jaderných elektráren. Naše elektrárny jsou ale pojištěny v tomto směru ještě více, než je mezinárodní praxe. Například Temelín si může proud dotáhnout až z Lipna," uvedla.
Důležitý je přísun vody
Páteční zemětřesení vyřadilo v části komplexu japonské jaderné elektrárny Fukušima z provozu chladící systém reaktorů a hrozilo jejich přehřátí.
Tamní zaměstnanci proto vypustili ze zařízení lehce radioaktivní páru. Důležité podle Drábové bylo to, že se podařilo ve všech reaktorech zastavit štěpnou řetězovou reakci okamžitě po zemětřesení.
Čtěte více |
Hlavním problémem podle ní nyní je udržet odvádění zbytkového tepla, to znamená zásobovat reaktory vodou. To mimo jiné komplikuje nedostatek proudu v této oblasti. Ve Fukušimě se navíc po výbuchu zřítila část budovy reaktoru.
Kovová konstrukce kryjící samotný reaktor ale nebyla podle mluvčího japonské vlády poškozena. Tlak v reaktoru, se kterým se jaderní odborníci potýkají, prý rovněž klesá.
Šestnáct neaktivních zlomů
Podle dřívější studie vědců z Ústavu fyziky Země nemůže Jadernou elektrárnu Temelín (JETE) ohrozit žádná možná intenzita zemětřesení. V okruhu 20 kilometrů od Temelína je podle odborníků 12 zlomů, tedy míst, kde by teoreticky mohlo vzniknout zemětřesení. Většina z nich ale podle dosavadních poznatků vědců není aktivní.
Podívejte se |
Ústav fyziky Země pozoruje zemětřesnou aktivitu kolem Temelína nepřetržitě od roku 1991. Za posledních 16 let zaznamenaly přístroje stovky otřesů, většinou ale jen nepatrných.
Podle požadavků Mezinárodní agentury pro atomovou energii se musí zemětřesná aktivita kolem jaderných elektráren měřit nejméně tři roky, ale pokud možno i déle.
