První potíž jsou peníze. Aby lidé mohli část penzijního pojistného, které nyní platí státu, vzít a vložit do soukromého fondu, musejí přidat další peníze ze svého. Sníží si tím svůj čistý příjem přinejmenším o stokoruny měsíčně.
"Žádná jiná země neznevýhodnila přechod ke druhému pilíři podobně jako tomu má být u nás, tedy navýšením příspěvku o dvě procenta ze mzdy," upozornil analytik České spořitelny Petr Bittner.
Čtěte také: |
Vláda neumí vysvětlovat
Vláda navíc neumí lidem vysvětlit přínosy druhého pilíře, tedy převodu části penzijních úspor do fondu. Předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar dokonce styl komunikace ze strany vlády označil jako "antikampaň".
Nespokojení jsou také ekonomové, kteří si stěžují na nevhodné spojení penzijní reformy se zvýšením dolní sazby daně z přidané hodnoty.
"Návrh důchodové reformy, kterou představila vládní koalice, byl destruován návrhem na sjednocení sazeb DPH na úrovni 20 procent. Tento krok nebyl dopředu avizován a de facto znamená zvýšení daňové zátěže," řekl vedoucí kanceláře prezidenta Václava Klause a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Weigl.
Znárodnění může odradit
Do třetice je nutné zmínit politické riziko. V situaci, kdy čelní představitelé opoziční ČSSD mluví o znárodnění soukromých penzijních úspor, si řada lidí převod peněz do fondu rozmyslí.
K tématu: |
"Do finálního zvažování další strategie zahrneme i veškerá známá politická rizika," říká diplomaticky Petr Poncar.
Nejednalo by se navíc o první takový případ. Soukromé úspory v penzijních fondech již loni zabavila Orbánova vláda v Maďarsku.
Šéf ING Penzijního fondu Jiří Rusnok proto očekává, že do druhého pilíře důchodového systému vstoupí méně než třetina všech ekonomicky aktivních lidí ve věku do 45 let. Stejným pesimistou je také generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karel Svoboda.
Finančníci vyčkávají
Výsledkem celé situace je také váhání českých finančních skupin, zda se vůbec do penzijní reformy zapojí. Lidové noviny oslovily osm finančních skupin, které nyní působí v oblasti takzvaného třetího pilíře, tedy dobrovolného soukromého připojištění. Ani jedna z nich neřekla: "Ano, určitě do toho půjdeme."
Finanční skupiny zatím čekají na detailní podmínky a sledují politické riziko. "Dokud nebudou známy detaily fungování druhého pilíře, nelze učinit seriózní rozhodnutí o účasti v něm. Při znalosti vývoje důchodových reforem v zemích regionu a střední a východní Evropy není možné politická rizika opomenout," dodává šéf Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák.
