Lidovky.cz

Klaus nechce přímou volbu prezidenta, oznámila jeho kancelář

Česko

  10:58aktualizováno  11:47
PRAHA - Prezident Václav Klaus není příznivcem přímé volby hlavy státu, řekl jeho kancléř Jiří Weigl. Česká republika byla podle Klause vždy parlamentní a ne prezidentskou republikou. Prezident se podle kancléře domnívá, že primární legitimitu v zemi nese parlament.

Česko prý není připraveno na diskusi o komplexní změně ústavy, změna způsobu volby prezidenta bez změny pravomocí ale podle Klause nemá smysl.

Nepromyšlený krok
"Zavedení přímé volby hlavy státu by bez podstatných změn ústavy a volebního zákona byl nepromyšlený krok, který by dále oslabil možnost efektivního vládnutí v naší zemi, rozkolísal politickou scénu a nevyřešil žádný ze skutečně závažných problémů, před nimiž naše veřejnost stojí," tlumočil Weigl názor hlavy státu v Senátu. V horní parlamentní komoře se dnes koná konference k přípravě přímé volby prezidenta.

Přímou volbu prezidenta připravuje nynější vládní koalice, měla by být dvoukolová, podobná nynějším volbám do Senátu. Vyjednavači tří vládních stran se na tom shodli i s opoziční ČSSD. Kandidát na prezidenta by musel získat podpisy 50 000 obyvatel. Nominovat by ho mohla také skupina deseti senátorů nebo 20 poslanců.

"Prezident volený všemi občany by z definice disponoval daleko větší legitimitou než dosud. Legitimitou na rozdíl od vlády neodvozenou. A tím bychom velmi zproblematizovali dosavadní uspořádání a vyvážení moci výkonné," prohlásil kancléř hlavy státu s tím, že přínos přímé volby bez dalších změn by byl minimální. Odpovědným přístupem by bylo otevření ústavy a snaha nově vyvážit postavení jednotlivých mocí ve státě.

Slabost a neschopnost vlád
Prezident si podle Weigla myslí, že problémem ČR není nadměrná převaha moci výkonné, kterou by bylo potřeba omezit rozdělením pravomocí mezi vládu a prezidenta. Problémem je prý naopak slabost vlád a jejich neschopnost realizovat konzistentní politický program.

Prezident si také podle Weigla myslí, že nynější česká ústava je v ohledu pravomocí jednotlivých složek státní moci vyváženým celkem, jehož funkčnost je prověřena tradicí. Slabá místa ve fungování českého politického systému však lze nalézt, připustil kancléř hlavy státu. Od roku 1996 až do loňských voleb byl poměr sil levice a pravice vyrovnaný a existující volební systém produkoval slabé vlády, které se opíraly o menšinu či minimální většinu ve sněmovně, někdy dosahovanou spornými postupy.

Dlouhodobým problémem ČR jsou tak podle Klause především slabé vlády s nedostatečnou parlamentní oporu pro provádění programu, křehké vládní koalice a permanentní předvolební kampaň, která vylučuje možnost provádění programu a nezbytných reforem. "V tomto kontextu byl až dosud vztah mezi prezidentem a vládou sekundární," upozornil Weigl. Prezident totiž nemůže měnit vládní priority, může jen omezit akceschopnost vlády.

Změna volebního zákona
"Zjevné nedostatky" nepřímých voleb prezidenta v posledních letech, například druhé zvolení Václava Havla jen v důsledku zatčení opozičního poslance Miroslava Sládka či "velmi sporné projevy otevřeného politického boje v průběhu poslední prezidentské volby" nejsou podle Klause důsledkem nepřímé prezidentské volby, ale důsledkem rozpolcení politické scény a boje o minimální většinu v parlamentu.

Takové problémy ale podle prezidenta nevyřeší změna způsobu volby hlavy státu, ale změna volebního zákona. Ta by "umožnila nalézání a vytváření jasných parlamentních většin pro podporu vlády i pro zvolení prezidenta", uvedl Weigl. Prosazování přímé volby je podle Klause v tomto kontextu únikem od problému. Ústavní změna tohoto typu může být pro veřejnost efektní, ale nic neřešící, a mohla by rozkolísat vyvážení jednotlivých mocí ve státě.

"V celé historii naší moderní demokracie je náš stát parlamentní a nikoliv prezidentskou republikou, kde je jasně vymezena dělba moci mezi moc výkonnou, zákonodárnou a soudní," připomněl prezidentův kancléř. Základní legitimitu z voleb má parlament, za výkonnou moc je parlamentu odpovědná vláda. Prezident republiky je podle Weigla součástí moci výkonné.

"Není z výkonu své funkce odpovědný, a logicky i ústavně je tak vázán ve výkonu své funkce na vládu, která nese hlavní zodpovědnost za správu země," upozornil Weigl. Takovému postavení podle něj odpovídá i nynější způsob volby prezidenta parlamentem, který má plnou odpovědnost za formování výkonné moci v ČR.

Klaus podle Weigla není příznivcem přímé volby na základě znalostí fungování politického systému v ČR a zkušeností z praktického výkonu prezidentské funkce. Mezi argumenty proti byla i nutnost pořádat další nákladné volby.

Klausův kancléř dnes v Senátu poznamenal, že prezident se dosud k otázce přímé volby vyjadřoval velmi zdrženlivě. Neměl prý pocit, že by měl aktivně ovlivňovat způsob volby svého nástupce. Protože se však tato otázka stává napříč politickým spektrem prioritou a dostává politické obrysy, požádal prý Weigla, aby "stručně prezentoval jeho názor k věci".

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.