Ústavní soud dal za pravdu návrhu opoziční ČSSD, podle kterého vládní většina prosadila škrty neústavním způsobem. Napodruhé musí být procedura v pořádku.
Soudci nerozhodli jednomyslně |
Vládě se podaří prosadit zákony znovu, říká KalousekVláda vyhoví rozhodnutí Ústavního sodu, který ke konci roku zrušil vládní balíček sociálních škrtů, aniž by to mělo dopady na státní rozpočet. V reakci na rozhodnutí soudu to řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Vláda podle něj zvládne prosadit zákony znovu. |
"Nedodržení parlamentních pravidel může vést ke zpochybnění zákona a následně i jeho legality, což se také stalo. Přijetí tohoto zákona bylo v rozporu s demokratickými zásadami právního státu," zdůvodnila rozhodnutí soudu.
Podle Wagnerové není možné, aby se zákony schvalovaly libovolně. I malé nebo opoziční parlamentní strany musejí mít právo vyjádřit se k projednávaným zákonům, aby byl zajištěn "spravedlivý legislativní proces".
Ústavní soud nevyhověl návrhu ČSSD a nezrušil balíček okamžitě kvůli hrozbě "negativních důsledků". Vláda hovořila především o možných velkých ekonomických škodách,které by mohly vyústit až ke zhoršení ratingu Česka u nezávislých agentur. Soud však upozornil na to, že pokud vláda nestihne prosadit škrty znovu, obnoví se od začátku roku 2012 právní stav platný před sporným balíčkem škrtů.
Premiér by se měl omluvit, řekl Bohuslav Sobotka
"Stojíme si stále za tím, že vyhlášením stavu legislativní nouze a schválením sociálních úspor jsme zabránili navýšení státního deficitu a rozsáhlým hospodářským ztrátám," zdůraznil předseda vlády Petr Nečas (ODS).
Zástupci opoziční ČSSD rozhodnutí soudu uvítali. "Nečasova vláda zneužila stav legislativní nouze, premiér Petr Nečas by se měl omluvit," reagoval v soudní síni na výsledek jednání předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Svědčili Nečas i Němcová
Kvůli návrhu sociálních demokratů Ústavní soud svolal dvě veřejná jednání a vyslechl jako svědky premiéra Petra Nečase a předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (oba ODS).
Čtěte také |
Řízení před Ústavním soudem se týkalo jen způsobu přijetí normy, nikoliv jejího obsahu. Soudci se tedy nezabývali souladem jednotlivých úsporných opatření s ústavou. Podle stížnosti ČSSD byl zneužit stav legislativní nouze, který loni vyhlásilo předsednictvo sněmovny. To svolalo v jediný den mimořádnou schůzi a údajně bezdůvodně zrušilo obecnou rozpravu, která měla předcházet hlasování. Zákon pak schválil Senát, svolaný ve starém složení, ačkoli již bylo po volbách do horní komory, ve kterých vládní koalice ztratila většinu.
Stížnost hovoří o extrémní svévoli vládní většiny. Vládní poslanci kvůli prosazení zákona schválili okamžité svolání mimořádné schůze sněmovny a zrušení obecné rozpravy. Norma je přitom velmi obsáhlá, mění 18 různých zákonů a důvodová zpráva má 80 stran.
Čtěte také |
Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory více než 23,5 miliardy korun a pomůže při snižování schodku státního rozpočtu. Zákon provádí řadu změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Jde například o nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči.
O čem je balíček škrtů1. Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. 2. Stát nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto předchozího 15. dne. Zaměstnavatelé tak proplácejí o týden navíc. Opatření bude platit tři roky. 3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení je pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech (nebyla snížena na 24,1 procenta). 4. Zaměstnavatelé si nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět. 5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. 6. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší (z 2,3 procenta na 3,3 procenta). Díky tomu si mohou odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti. 7. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy. 8. Omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě. Dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postiženým nebo je sám nezaopatřeným dítětem a je současně dlouhodobě zdravotně postiženým nebo dlouhodobě nemocným. 9. Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotila s dvouletou variantou na 216.600 korun. Současně došlo ke zkrácení lhůty, ve které si rodič může zvolit tříletou variantu pobírání rodičovského příspěvku z 21 měsíců na 9 měsíců věku dítěte. U čtyřleté varianty tak byla zkrácena doba, po kterou rodič pobírá 7600 korun. Od desátého měsíce do čtyř let věku dítěte rodiči v případě čtyřleté varianty náleží 3800 korun. 10. Porodné se vyplácí pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima. 11. Přibylo důvodů, ze kterých je možné agentuře práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání. 12. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat, jak tomu bylo v minulosti ve vybraných případech. 13. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. 14. OSVČ má nárok na překlenovací příspěvek, pokud není registrována jako uchazeč o zaměstnání. 15. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. 16. Příspěvek na péči se v prvním stupni snížil z 2000 na 800 korun měsíčně. 17. Vláda může nařízením stanovit okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. |
