Malé strany neuspěly. Volby v Praze platí, rozhodl Ústavní soud

Podle většiny soudců se neprokázalo, že rozhodnutí pražského magistrátu o rozdělení prahy na obvody bylo účelové. "Takový důkaz stěžovatelé nepřinesli. Jejich argumentační potenciál se pohybuje v kruhu," uvedl Nykodým při čtení nálezu.

Soudci nebyli jednotní Zamítnutí stížnosti malých stran nebyli nakloněni všichni soudci ústavního senátu. Odlišné stanovisko k nálezu si vyhradili soudci František Duchoň, Vojen Güttler, Jan Musil, Eliška Wagnerová i předseda soudu Pavel Rychetský.

Ústavní soud ale připustil, že rozdělení města na obvody skutečně mělo vliv na výsledek voleb, respektive dělbu mandátů.

Uznal také, že se kvůli rozdílné velikosti obvodů lišila míra, v níž mohli jednotliví voliči ovlivnit složení zastupitelstva. Vytvoření stejně velkých obvodů prý ale není možné. "Faktické rovnosti volebního práva nelze prakticky dosáhnout," konstatoval soud.

Důvodem k zásahu se nestal ani zvýšený práh pro vstup strany do zastupitelstva, který se kvůli rozdělení města pohyboval mezi sedmi a osmi procenty. Soudci zdůraznili také to, že volby do pražského zastupitelstva se konají pokaždé podle jiných pravidel a žádný ideální model se zatím nenašel.

Liška: Mělo to význam
Předseda Strany zelených Ondřej Liška rozeslal svůj komentář už krátce před verdiktem soudu. "Ačkoli naše stížnost nebyla úspěšná, jsem přesvědčen, že měla zásadní význam a hluboký smysl. Již teď je zřejmé, že se našimi argumenty podařilo výrazně posunout společenský diskurz o systému voleb do obecních zastupitelstev. To samo o sobě považuji za velmi důležité," řekl Liška.

Dodal, že zelení plánují odstartovat v nejbližších týdnech kampaň za změnu zákona. "Chceme dohlédnout na to, aby se situace v Praze, které jsme svědky dnes, již nemohla nikdy opakovat," doplnil Liška.

Vyzval TOP 09 a Věci veřejné, aby ve vládě neprodleně potřebnou změnu zákona iniciovaly. "Využijeme všech možností parlamentní a hlavně koaliční strany k předložení takového volebního zákoníku, který nebude do budoucna poskytovat prostor pro podobné ovlivňování voleb," řekla za VV Karolína Peake v ČT.

DALŠÍ REAKCE POLITIKŮ Bohuslav Svoboda (ODS): "Jsem velmi rád, že Ústavní soud potvrdil platnost našich mandátů. Jsem rád, že co děláme, budeme moci dělat i nadále," řekl primátor Svoboda. Petr Hulinský (ČSSD): "Je dobře, že končí nejistota, protože dosavadní stav byl určitým provizoriem," řekl předseda pražské ČSSD Petr Hulinský. Sociální demokraté ale navzdory tomu chtějí, aby byla metropole do budoucna stejně jako kraje jedním volebním obvodem. "Tento způsob volby má svoji logiku, protože Praha má, a to nejen počtem svých obyvatel, charakter kraje," dodal Hulinský. František Laudát (TOP 09): "Já osobně jsem neočekával, že Ústavní soud ty volby zruší," uvedl předseda pražské TOP 09 František Laudát. Myslí si ale, že rozdělení Prahy menší strany poškodilo.

---

Soud jednal už od rána
Budovu Ústavního soudu v Brně v úterý ráno zaplnili studenti, novináři i odborná veřejnost. Na programu ústavního senátu bylo první veřejné jednání o stížnosti tří menších stran a osmi Pražanů na rozdělení hlavního města Prahy do sedmi volebních obvodů.

Soud přezkoumával verdikt, jímž Městský soud v Praze loni zamítl volební žalobu Strany zelených, SNK ED a Věcí veřejných.

Na co si strany stěžovaly? Straně zelených, SNK Evropským demokratům a Věcem veřejným vadí rozdělení Prahy do sedmi obvodů, o kterém rozhodlo pražské zastupitelstvo v červnu 2010, kdy měla ještě většinu ODS. Podle stěžujících si stran je ale porušován princip rovnosti hlasů, jelikož nehledě na počet voličů v jednotlivých obvodech je v každém z nich rozdělováno devět mandátů. Nejvyšší správní soud ještě před volbami dospěl k závěru, že míra nerovnosti hlasů nepřekračuje přijatelnou mez. Menší strany se přesto po volbách obrátily na Městký soud v Praze. Ten však jejich námitky zamítl, uchýlily se proto k ústavní stížnosti. Ani u Ústavního soudu ale neuspěly.

Čtení úvodní zprávy trvalo více než hodinu. Soudci si nechali vypracovat posudky od politologů Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci a Jana Outlého z Metropolitní univerzity v Praze.

Oba dva se shodli v tom, že rozdělení Prahy do více volebních obvodů znamená pro menší strany obtížnější cestu k mandátům v městském zastupitelstvu.

Právník Roman Felix, který zastupuje pražský magistrát, Lebedův posudek zpochybnil. Podle něj je zaujatý, protože se už dříve ve smyslu nekorektnosti voleb vyjadřoval.

To však Pavel Uhl zastupující politické strany odmítl. "Odborný názor nemůže být důvodem podjatosti," konstatoval Uhl.

Magistrát zároveň předložil dokument, který Lebedovy výpočty zpochybňuje. Podle něj politolog špatně spočítal, kolik by strany získaly mandátů, kdyby byla Praha jediným obvodem. Uhl ale za menší strany uvedl, že analýza magistrátu vychází ze stejných čísel jako ta politologa Lebedy, jenom je jinak interpretuje.

Ústavní stížnost podala Strana zelených, SNK Evropští demokraté a Věci veřejné. Ačkoli v říjnových volbách strany obdržely přes pět procent hlasů, žádné křeslo v pražském zastupitelstvu nezískaly. Práh pro dosažení mandátů se v důsledku rozdělení města pohyboval mezi sedmi a osmi procenty.

Není hlas jako hlas
Podle menších stran byl porušen princip rovnosti volebního práva, neboť nehledě na počet voličů v jednotlivých obvodech, v každém z nich se volilo devět zastupitelů. Počet oprávněných voličů v obvodech přitom kolísá od přibližně 125.000 do 146.000. Na získání mandátu v jednom obvodu je tak potřeba více hlasů než v jiném.

Magistrát namítl, že v souladu se zákonem se při dělení vycházelo z počtu obyvatel, nikoliv voličů. Odhadnout předem počet voličů by podle něj ani nebylo možné.

K tématu: Volby v Praze neplatí. Co by se dělo? Pokud soud zruší volby, může Prahu vést znovu Bém

O rozdělení Prahy do sedmi obvodů rozhodlo pražské zastupitelstvo v červnu 2010, volby se odehrály v říjnu. Strany si proto stěžovaly také na to, že byla rozdělena příliš krátce před volbami. Podle stížnosti by lhůtou dostatečnou pro přípravu všech kandidujících uskupení byl jeden rok, a ne několik měsíců. Nehledě na to, že podle nich pro rozdělení hlavního města do obvodů zcela chyběly věcné důvody.

Existuje tajná analýza?
Soudce Vojen Güttler se zajímal také o analýzu, o které informoval deník Právo. Podle ní se ODS rozhodla rozdělit Prahu zcela cíleně, aby znevýhodnila malé strany. Strana si ji prý nechala vyhotovit ještě před tím, než vznik obvodů v minulém zastupitelstvu prosadila.

Čtěte více: Dělení Prahy poškodí malé strany, věděla ODS

Zástupce magistrátu Roman Felix ale existenci takového dokumentu odmítl. "Ptal jsem se na to vedení magistrátu i bývalého náměstka Rudolfa Blažka. Nikdo o žádné takové analýze, která by vznikla na základě objednávky zastupitelů nebo magistrátu, nic nevěděl," prohlásil před soudem Felix. Dodal, že to považuje za součást dlouhodobé mediální kampaně.

Připomeňte si: volby v Praze Říjnové volby v roce 2010 vyhrála TOP 09, koalici ale nakonec uzavřely strany, které skončily na druhém a třetím místě - ODS a ČSSD. Pokud by ale Praha byla jediným volebním obvodem, modro-oranžová koalice by zřejmě nevznikla, strany by totiž neměly dost mandátů.