Tajné nahrávky 'rozežírají demokracii'. Přijde jejich zákaz?

Je to sotva měsíc, co ministr financí Miroslav Kalousek hlásil, že vlastní tajně pořízenou nahrávku ze schůzky šéfredaktorů českých deníků a týdeníků. Nedlouho předtím médii rezonovala zpráva o tom, že v kanceláři šéfa tenisového svazu Iva Kaderky, kam často zavítá někdejší premiér Mirek Topolánek nebo právě šéf ministerstva financí Kalousek, bylo nalezeno odposlouchávací zařízení.

"Mně vadí ono voyaerství, jež okupuje veřejný prostor a které začalo nezákonným zveřejňováním nezákonně pořízených odposlechů Mirka Topolánka za Grossovy éry," říká v rozhovoru pro páteční LN Mirek Topolánek (ODS).

Ohrožená demokracie?
"Jestli nedojde k nějaké katarzi, pokud to nezastavíme, tak ohrožujeme demokracii v samotné její podstatě," tvrdí bývalý premiér.

Skryté nahrávání míchá karty i v případě nynější vládní krize. Člen Věcí veřejných Lukáš Vích si nahrál schůzku se stranickou kolegyní Kristýnou Kočí, vyloučeného poslance Škárku si tajně nahrávali reportéři týdeníku Respekt.

Příklady ukazují, že skryté nahrávání či odposlouchávání je v českých poměrech běžné. Četnost takových případů je pro mnohé znepokojivá. "To, že mě někdo nahrává, by mohlo být nepochybně vnímáno jako zásah do soukromí," komentuje tajné nahrávání Kočí poslanec a právní expert Marek Benda (ODS).

Sekta a estébácké metody
Premiér Petr Nečas hodnotil postup kolegů Kočí mnohem ostřeji. "Považuji za nepřijatelné používání estébáckých metod a vzájemné nahrávání politiků," uvedl.

A servítky si nebral ani Topolánek. "Vadí mi, že sekta, která je obviňována, že zneužívá posty na ministerstvu vnitra a používá praktiky jako odposlechy, sledování a zneužívání kompromitujících materiálů, chce dokázat svoji nevinnu tím, že pokračuje v těchto praktikách. To je stejné, jako kdyby po odhalení aféry Watergate přišel prezident Nixon s tím, že má tajně pořízenou nahrávku kompromitující demokraty," prohlásil Topolánek, který se musel poroučet z vrcholné české politiky poté, co se objevil nahrávka jeho neformálního rozhovoru při focení pro gay časopis. 

Nahrávání jako trestný čin
Speciální paragraf, který by ze samotného nahrávání činil trestný čin, není. V minulosti však byla snaha zákaz "skrytých kamer" do trestního zákoníku vtělit. "Byl napsaný, ale pak se proti němu zvedl novinářský ohlas," připomíná Benda.

Nyní myšlenka udělat z tajného pořizování záznamů trestný čin opět ožívá. "Ta úvaha se probírá v pracovních orgánech vlády, otázkou je, jestli se jí vláda ujme," říká poslanec Benda.

Podle právních expertů by však sepsání paragrafu bylo složité. "Netvrdím, že to nemůže být, v Německu podobný paragraf mají. Zákon by ovšem nesměl jít proti veřejnému zájmu, tedy zabraňovat novinářům získávat informace a obětem zaznamenat důkazy proti pachateli. A to je složité naformulovat," vysvětluje expert na trestní právo Pavel Šámal. V žádném případě by však odstavec neměl sloužit k ochraně politiků. "Politická aféra by neměla být důvodem pro takové ustanovení," dodává.

Už nyní má občan, který se cítí poškozen tajným nahráváním, možnost se bránit. Věc může poslat soudu a prokázat, že "slídil" porušil jeho ústavní práva. "Soudce vždy vyhodnocuje zásah do soukromí a to, co ten zásah způsobil. Je to různé případ od případu," míní Šámal.

Sama Kočí by ale u soudu uspěla podle odborníků jen stěží. Sama totiž tvrdí, že o nahrávání věděla. "Když někdo nahrává proti naší vůli a bez našeho vědomí, je to porušení soukromí," říká šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. "Když o tom ale vím, mohu se bránit. Paní poslankyně se mohla zvednout a jít pryč," říká Baxa.

Svůj recept přidává i Topolánek. "Jediným řešením je vyřezat tento vřed z nemocného těla české demokracie. Začít se musí právě u černých šerifů a ABL," podotýká expremiér.