A to nikoliv kvůli odporu vědců, ale paradoxně kvůli tomu, že ministerstvo životního prostředí dosud nerozhodlo o výjimce, která by kácení stromů umožnila.
Čtěte také |
Vedení parku se totiž obává, že nadcházející letní teploty mohou výrazně uspíšit jarní rojení kůrovce na Šumavě. Pokud tedy chce někdo zlikvidovat lýkožrouta ve stromech, kam na podzim nalétl, musí s kácením těchto kůrovcových smrků začít prakticky okamžitě.
"Aby bylo možno proti kůrovci zasáhnout efektivněji než v minulých létech, musí rozhodnutí padnout každým dnem," řekl LN náměstek ředitele parku Jiří Mánek. Správa rezervace podle něj potřebuje nejpozději do konce tohoto týdne vědět, zda ministr udělí výjimku a umožní kácení kůrovcových smrků i tam, kde to dosud bylo zakázáno. "Pokud rozhodnutí nepadne, budeme muset pracovat podobně jako loni," uvedl Mánek.
Kůrovec na posudky nejspíše nepočká
Nové vedení šumavského parku v čele Janem Stráským tvrdí, že kůrovcová kalamita na Šumavě se dá zbrzdit či zastavit pouze za cenu kácení i v některých bezzásahových zónách. Proto Stráský už před měsícem požádal ministra Tomáše Chalupu, aby formou ministerské výjimky takový postup umožnil. Už samotná žádost však vzbudila tvrdý odpor mezi řadou vědců, kteří Stráského návrh považují za popření smyslu národního parku.
