Čtěte také |
"Je to ta nejluxusnější louka, co tady mám," spokojeně podupává nohou do sytě zelené trávy zemědělec Jaroslav Třešňák. Do vybydlené pohraniční vesnice Srbská přišel v roce 1996 s jasnou vizí – ve výspě Frýdlantského výběžku chtěl chovat pštrosy. Postupně se ale přeorientoval na méně náročný skot, kterému stačí jen hodně vody a kvalitní louky.
|
Obce, z jejichž katastru chce ministerstvo vnitra půdu brát (Frýdlantský výběžek - Liberecký kraj) |
Právě čtrnáctihektarový pozemek, který si dlouhodobě pronajímá od pozemkového fondu, je pro něj nejdůležitější. "Mám z něj daleko nejvíc kvalitního sena," chválí si svah.
|
Obce, z jejichž katastru chce ministerstvo vnitra půdu brát (Severní Morava) |
Ani dělení Československa se neobešlo bez hádekZatímco formální rozdělení Československa v roce 1993 bylo připraveno vcelku rychle, vytvoření dosud neexistující hranice mezi oběma republikami provázely potíže. Vznikla proto mezistátní komise, která měla určit, kudy hraniční čára povede. |
Ovšem plány mu zkřížil návrh ministerstva vnitra na vyrovnání česko-polského pozemkového dluhu. Z celkových 368 hektarů, které Varšava požaduje, zatím resort vytipoval 193. A část z nich tvoří i louka, na níž nyní hospodaří Jaroslav Třešňák. Ten tvrdí, že s ním nikdo nejednal a v roce 2000 byl postavený před hotovou věc. "Pozemky jsou vybírány tak, aby se jednalo o státní půdu či vlastní majetek polských občanů přiléhající k hranici. Především jde o pozemky, na kterých není infrastruktura jako třeba trafostanice či komunikace," popisuje postup Denisa Čermáková z ministerstva vnitra.
Překreslit mapy? To za to nestojíČesko má výhodu, že jeho hranice jsou v evropském měřítku stabilní. Proto se nemusíme bát dalších sporů o půdu či území, soudí ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma. |
Vytipovaná půda v Srbské není jediná, v Libereckém kraji se záměr týká ještě Bulovky či Kunratic. Nutno ovšem dodat, že jde o krajní řešení. Česká strana chtěla spor vyřešit penězi, Polákům nabídla několik desítek milionů korun. To ale Varšava nechtěla. "V ministerské dohodě z roku 1992 se obě strany shodly, že vyrovnání musí proběhnout v naturáliích. Stále tuto domluvu uznáváme," vysvětluje Jerzy Dziewiecki z polské ambasády.
Kromě zemědělců ale s touto smlouvou, kterou uzavíral tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier, nesouhlasí ani starostové dotčených obcí. "Jsme jednoznačně proti. Nechápu, proč bychom měli pozemky dávat zrovna my," kroutí hlavou starosta Horní Řasnice Radek Haloun.
Tím, že se zmenší katastr obce, přijde radnice o peníze ze státního rozpočtu. "V krajním případě uspořádáme proti kroku ministerstva vnitra referendum," plánuje si Haloun. Jasněji ale bude až po 11. květnu, kdy se dotčené obce a zástupci obou států sejdou po dvou měsících k další debatě.
