Na boj s kůrovcem mají doplatit tetřevi

Ředitel parku Jan Stráský tvrdí, že důvodem kácení je česko-rakouská smlouva o ochraně lesa proti kůrovci. Česko-rakouská pracovní skupina podle něj v pátek prošla Smrčinu a ve středu rozhodne o dalším postupu.

"Na území Smrčiny je vyznačeno 450 stromů, které jsou napadené kůrovcem," řekl Stráský. Stromy podle něj stojí v pásmu určeném k ochraně rakouských lesů.

"Skupina hledá řešení, jak se domluvit na postupu, který by zajišťoval splnění dodatku mezistátní smlouvy," uvedl Stráský. Stromy se budou kácet i loupat tak, aby se nevytvořily nedovolené rozměry holin.

Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA podle Bláhy v neděli varovaly ředitele parku, že ohrožování tetřevů a případné kácení by bylo nelegální. Ekologové podali podnět k šetření České inspekci životního prostředí.

Zelení chystají trestní oznámení

Strana zelených připravuje podání trestního oznámení na vedení parku z důvodu dalšího porušení zákona. "Už v minulosti, kdy vedení parku na Šumavě svolilo k použití nebezpečných insekticidů, jsme viděli, že zde pojmy jako zákon a právo nikomu nic neříkají. (...) Vyzýváme ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby proti porušování zákona na Šumavě ihned zasáhl a kácení zde zabránil," sdělil předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Podle lesníků se na Smrčině proti kůrovci už aktivně zasahuje od dubna v pásmu do 200 metrů od hranice s Rakouskem. Jakmile vedení parku dostane pokyn z ministerstva životního prostředí rozšíří se pásmo až na 1000 metrů od hranice.

SKI AREÁL Smrčina je třetím nejvyšším vrcholem Šumavy (1338 m.n m.) se zachovalými horskými smrčinami u Lipna. Na rakouské straně masivu se nachází vrchol Hochficht se známým lyžařským areálem. Jihočeský kraj spolu se starosty usiluje o vybudování skiareálu z české strany.

Prales na Smrčině patří mezi nejvzácnější místa na Šumavě. Žije zde hlavní populace tetřeva hlušce, který je státem klasifikován jako kriticky ohrožený vyhubením, sdělil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Kuřata tetřevů se na Šumavě líhnou kolem 15. června v hnízdech, která bývají schována na zemi mezi stromy.

Kácení v místech, kde se vyskytují tetřevi, by bylo v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a se dvěma evropskými směrnicemi. Aby zde mohl kdokoli kácet, musí dostat speciální výjimku, která mu umožní nedodržovat zákon. Správa parku ji však prozatím nemá, uvedl Bláha.

Místo pro developerský projekt?

Prales na Smrčině leží v místech, na která se vztahuje kontroverzní dohoda s Rakouskem o zásazích proti kůrovci. Ale dohoda výslovně říká, že v první zóně se napadené smrky nebudou kácet, nýbrž vestoje zbavovat kůry, aby se prales neproměnil v pustou holinu.

KÁCENÍ NA ŠUMAVĚ Místo lesů návštěvníci Šumavy vidí jen pařezy

České zákony jsou podle ekologů dohodě nadřízené - národním zákonům jsou nadřízené pouze ty smlouvy, které ratifikovala Poslanecká sněmovna. Tudíž dohoda nic nemění na povinnosti získat speciální výjimku z pravidel, která chrání vzácné tetřevy i unikátní prales.

Ekologické organizace upozornily, že pokus o pokácení stovek stromů právě na Smrčině může souviset s developerskými projekty na výstavbu sjezdovek.

ČESKO-RAKOUSKÁ DOHODA Dohoda o spolupráci při ochraně lesa proti šíření kůrovce přes hranice států na území Šumavy byla podepsána ve Vídni na podzim 2009. Česká strana se v ní zavazuje v pásu 200 metrů podél hranic šetrným způsobem zasahovat proti šíření kůrovce. Dodatek dohody, podepsaný z pověření ministra Tomáše Chalupy (ODS) letos v květnu, vymezuje pásmo zásahů na 550, respektive v lesnických mapách až 1000 metrů od hranice.