Sokol je i majitelem rozhodčího soudu. To by nemělo být, říká Čermák

* LN Když jste v 90. letech psal etický kodex advokátní komory, máte zpětně dojem, že jste se měl nějakým problémům už tehdy věnovat víc?
Tehdy jsme ještě viděli advokacii příliš prvorepublikově. Mysleli jsme, že advokátní kanceláře budou malé, tak dva tři advokáti.
Neuměli jsme si představit atmosféru gigantických firem. Věděli jsme, že v Americe, Británii, Nizozemsku existují, ale v Německu a Rakousku tolik ne. A neuvažovali jsme moc nad tím, co přinese situace, kdy se advokacie provozuje jako kapitálová investice.

* LN Co to přináší?
Větší nebezpečí toho, že absolutní prioritou podnikání bude zisk. Což v právních službách není nejlepší. Nemám nic proti tržnímu prostředí, naopak si v něm libuju. Jen kvůli touze po zisku je mnohý advokát připraven udělat všechno, aby klientovi vyhověl.

* LN Však je to jedno z prvních pravidel kodexu: Oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty.
Právě. Mělo tam být víc zdůrazněno, že advokát také musí klientovi říct, že tady končí fígle a úskoky, musí mít sílu je odmítnout. "Tohle je protiprávní a nebudu to dělat, chystat úskok ve smlouvě je neetické." Ale to je nesnáz celé naší společnosti: tak jsme si zvykli na to, že to svobodné tržní hospodářství vyřeší samo, že nejsme schopni od toho upustit.

* LN Co si myslíte o situaci, kdy je advokát zainteresovaný v rozhodčích soudech s. r. o.?
Nemá být vlastníkem. To je další problém, který není v etických pravidlech dost podrobně zdůrazněn – vedlejší podnikání advokátů.
Soukromé soudnictví jako podnikání, to je hodně delikátní záležitost. A to tihle hoši dělají: Tomáš Sokol má soukromou Společnost pro rozhodčí řízení. Být spolumajitelem advokátní kanceláře a zároveň rozhodčího soudu a.s., to je, jako když má lékař pohřební ústav.

Celý rozhovor s Karlem Čermákem najdete v pondělní příloze LN Právo & Justice.