Vyhnání Němců z českých zemí v roce 1947 tu bude představovat temný tunel, revoluční rok 1848 barikáda z česko-německých slovníků. A období od nástupu nacismu v Německu přes druhou světovou válku až k odsunu Němců bude labyrintem, v němž by měl návštěvník pocítit zmatek.
"Návštěvník se bude proplétat a narážet, tak jako se proplétali a naráželi lidé žijící v českých zemích a kdy při tomto proplétání a narážení šlo často i o život," uvádí ředitelka Collegia Bohemica Blanka Mouralová, hlavní autorka budoucího Muzea českých Němců.
To by se za rok mělo otevřít v Ústí nad Labem. Včera byl k tomu udělán poslední důležitý krok, když se v centru severočeské metropole otevřela po několika letech rekonstruovaná budova zdejšího muzea, obří reprezentativní dům proti ústeckému divadlu, který je znovu jednou z nejkrásnějších historických budov města.
V plném Císařském sále muzea za účasti několika ministrů, německého velvyslance, zástupců Rakouska a spolkových zemí Sasko a Bavorsko, se včera začala poslední etapa zatím nejodvážnějšího českého počinu v narovnání vztahů se sudetskými Němci.
Jak připomněl bývalý ústecký primátor a dnes velvyslanec v USA Petr Gandalovič, před osmi lety, kdy se město rozhodlo zchátralou budovu opravit, hledala se smysluplná náplň pro tak velký dům. A nakonec zvítězila právě myšlenka dějin Němců v českých zemích, expozice, které v České republice zatím chyběla.
Osm století na 1500 metrech Collegium Bohemicum, vědecká instituce, založená s cílem vybudování muzejní expozice, pak začala před pěti lety pracovat na shromažďování památek po německy mluvících obyvatelích českých zemí, a to jak v Česku, tak Německu, a dokonce vykupovat i památky u sudetských Němců.
"Na začátku jsme neměli jediný předmět," říká Jan Šícha z ministerstva zahraničí, který je nákupem a získáváním předmětů pověřen. "Mnoho věcí dostáváme darem," dodává.
Základním smyslem muzea, jehož expozice o českých Němcích bude ve dvou patrech na 1500 metrech čtverečních, je překonat stereotypy v pohledu na bývalé české Němce a hlavně neznalost jejich přínosu pro české země.
"Katastrofální konec soužití Čechů a Němců v českých zemích je to jediné, co víme," uvádí Mouralová. "Většina z osmi století společných dějin přitom byla zcela jiná a víme o ní opravdu jen velice málo," dodává.
Proto také druhé světové válce a vyhnání je věnována jen velice malá část expozice a mnohem větší prostor je dán předchozím staletím, kdy, jak říká Mouralová, "byly daleko důležitější věci pro sebeuvědomění si lidí, než byl rozdílný jazyk".
Protože hlavním cílem expozice je, aby si návštěvníci muzea uvědomili, v čem pozitivním Němci přispěli k dějinám, kultuře i architektuře v dnešní České republice. Proto výstava bude začínat místnostmi s názvy Kdo jsou naši Němci a další, s trochu provokativním pojmenováním Kde domov můj, jež má ukázat, jak německy mluvící obyvatelstvo českých zemí utvářelo dnešní českou krajinu a její architekturu.
"Právě to jsou totiž stopy po těchto bývalých obyvatelích, na které dnes lidé narážejí," říká Mouralová. Výstava je pak zakončena rozhlednou. "Má připomínat, že dnes už se na tyto věci díváme z odstupu, i skutečné rozhledny. Jak ty, které čeští Němci postavili u nás, tak ty, které si stavěly po vyhnání, aby se zpoza hranic mohli alespoň takto dívat na svůj bývalý domov," dodává Mouralová.
Dá stát 40 milionů?
Včera už byl představen i vítězný architektonický návrh expozice pražského ateliéru Projektil, který, pokud bude uskutečněn, udělá z ústeckého muzea zřejmě nejavantgardnější výstavní prostor svého druhu v Česku. K otevření muzea tak zbývá podle lidí, kteří na expozici pracují, už přibližně necelý rok práce. A také asi 40 milionů, které bude muzeum ještě potřebovat ze státního rozpočtu.
