Norma si podle něj klade za cíl posílit ochranu poškozených a sjednotit dnes roztříštěnou právní úpravu tak, aby byla pro oběti srozumitelnější a jednodušší. Zákon zřejmě najde podporu i u sociálních demokratů.
"Dnes se zákon o peněžité pomoci týká pouze obětí trestného činu, kterým je způsobena škoda na zdraví, případně smrt," uvedl Pospíšil. Ministerstvo podle něj tento zákon ruší a dává nárok na odškodnění přímo do kodexu práv poškozených. Rozšiřuje pak okruh trestných činů, na které se norma vztahuje, i na oběti znásilnění, sexuálního nátlaku, pohlavního zneužití, kuplířství či zločinů spojených s pornografií.
Zákon plánuje zvýšit prvotní náhradu škody lidem, kteří se stali obětí násilného trestného činu. Pokud nevyčíslí své náklady, měli by dostat za újmu na zdraví 50.000 korun, což je dvojnásobek dnešní paušální částky.
Pozůstalí po obětech vraždy a zločinů s následkem smrti budou moci žádat o 200.000 korun, jejich okruh se rozšíří i na sourozence. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier na dnešní tiskové konferenci řekl, že se mu myšlenka náhrady majetkové i nemajetkové újmy obětem trestných činů líbí.
Novela trestního zákona
Přepokládá, že pro zákon poslanci ČSSD budou hlasovat, bude však záležet na legislativním provedení předlohy. Dienstbier podotkl, že je rozpočtová situace napjatá a že už nyní se dlouho čeká na náhradu škody, kterou způsobil stát. Ministr by proto měl sdělit, kde chce vzít v rozpočtu na náhradu újmy obětem trestných činů prostředky.
Norma má pomoci poškozeným také při spolupráci s policií či při domáhání se svých práv. Novinkou je například institut důvěrníka, tedy blízkého člověka, který s ním bude moci absolvovat výslechy. Oběť znásilnění, sexuálního nátlaku, obchodování s lidmi a dalších trestných činů zasahujících do lidské důstojnosti by pak měla mít právo být vyslechnuta osobou stejného pohlaví a šetrně.
Nepřímo by podle Pospíšila měla právní úprava pomoci i při odhalování zločinů. "Nemalá část obětí trestných činů v domnění toho, že jim nebude poskytnuta následná ochrana a péče, zločin nenahlásí," uvedl. Podle prezidentky organizace Bílý kruh bezpečí Petry Vitoušové rezignuje zhruba polovina poškozených. "Hlavním důvodem se uvádí to, že se lidé bojí opětovné ztráty kontroly nad svým životem," vysvětlila. Nejprve jim jí podle ní vezme pachatel, podruhé nešetrné zacházení v trestním řízení a náročné procesní úkony. Náhrady škody od pachatele se pak podle Vitoušové dočká pouze pět procent obětí.
Zlepšit by se na základě nové právní úpravy mělo postavení organizací, které obětem pomáhají. Po akreditaci u ministerstva spravedlnosti by mohly dostávat od státu peníze. Rozpočet by tyto příspěvky měly podle Pospíšila vyjít zhruba na deset milionů korun. Policisté by měli oběť nově také okamžitě informovat, kam se má pro právní pomoc obrátit.
Pospíšil předloží návrh na podzim
Informovanost poškozených se má zvýšit i tím, že budou mít podle návrhu možnost seznámit se po ukončení přípravného řízení se spisem. Takovéto právo má doposud pouze obviněný. Oběti budou moci také kdykoli během řízení učinit prohlášení o následcích, které pro ně trestný čin měl.
V současné době upravuje postavení poškozených trestní řád, zákon o poskytování peněžité pomoci obětem trestné činnosti a zákon o sociálních službách. Návrh nové komplexní normy chce Pospíšil předložit vládě v září. Platit by měla od počátku roku 2013.
Pro zlepšení postavení obětí ministerstvo před nedávnem připravilo také novelu trestního řádu, kterou na konci června podepsal prezident Václav Klaus. Na jejím základě budou moci poškození žádat náhradu morální a nemajetkové újmy již v trestním řízení. Doposud se musejí oběti obracet na civilní soudy se žalobou na ochranu osobnosti. Této možnosti však nevyužívají příliš často.
