Vyplývá to z výsledků šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ), který mapoval příjmy a životní podmínky českých domácností v roce 2009 a na začátku roku 2010.
Hranici příjmové chudoby vymezuje částka 111.953 korun na rok a člena domácnosti. To znamená, že ohrožení lidé měli v průměru měsíčně k dispozici maximálně 9329,40 korun.
"V protikladu s tímto trendem ve skupině nezaměstnaných naopak osob ohrožených chudobou ubylo přibližně o 6,5 procenta," uvedli statistici. Je za tím nárůst počtu osob, které se staly nezaměstnanými až v průběhu roku, a po jeho určitou část tak pobíraly nějaký pracovní příjem.
Díky tomu nebyl jejich celkový roční příjem tak nízký, aby se ocitly pod hranici chudoby.
VÝSLEDKY PRŮZKUMU:Podle průzkumu s obtížemi vycházelo s příjmem 65,4 procenta domácností, velké obtíže přitom přiznalo 8,2 procenta. Čtyřicet procent rodin si nemohlo dovolit týdenní dovolenou mimo domov, jíst obden maso nemohla více než desetina domácností a 5,7 procenta nemohlo dostatečně vytápět byt. |
Pokud by rodiny potkal neočekávaný výdaj ve výši 8500 korun, téměř dvě pětiny z nich by na to neměly. Splácení půjček kromě bytových bylo pak problémem téměř pro 17 procent domácností.
Oproti tomu problémy s úhradou nájemného posledních 12 měsíců před průzkumem přiznalo jen 2,8 procenta, problémy se splácením hypoték a půjček na byt 0,5 procenta a problémy se splátkou ostatních půjček 1,7 procenta domácností. Problém s úhradou plateb za elektřinu, plyn a vodu mělo 3,7 rodin.
Výsledky šetření odráží situaci rodin ve znamení dopadů světové finanční krize, která se v ČR projevila s určitým zpožděním. Negativní vývoj se významně promítl na trhu práce a zasáhl zejména domácnosti samostatně výdělečně činných lidí, tedy podnikatelů a živnostníků. Postupně pak zasáhl i další skupiny domácností.
Roční příjmy na osobu
Průměrný čistý roční příjem na osobu byl v roce 2009 podle statistiků 143.100 korun, což je asi o 3400 více než v předchozím roce. Tento růst byl ovšem způsoben pouze zvýšením sociálních příjmů a ostatních příjmů, jako jsou příjmy z pronájmu, prodeje a z pojištění.
Podíl příjmů pocházejících ze zaměstnání nebo podnikání se oproti roku 2008 naopak mírně snížil.
Nejvyšší průměrný čistý roční příjem na osobu byl v domácnostech zaměstnanců s vyšším vzděláním. Oproti předcházejícímu roku u nich vzrostl o 3,4 procenta na 170.400 korun.
Naopak u domácností osob samostatně výdělečně činných poklesl o 3,2 procenta na 162.400 Kč. "Tento vývoj je odrazem ekonomické situace, kdy samostatně činní měli horší odbyt pro své výrobky či služby než v minulých letech," konstatují statistici.
V zaměstnaneckém sektoru byli zase propouštěni lidé s nižšími příjmy, a tím došlo naopak k navýšení průměrného výdělku. Nejnižší příjmy potom měly domácnosti nezaměstnaných, průměrně 78.600 Kč, a to i přesto, že se jim příjmy oproti roku 2008 zvýšily o 16,4 procenta.
Tento trend zapříčinil vysoký podíl nově nezaměstnaných, kteří o práci přišli v průběhu roku 2009, a tak měli určitou část roku také příjmy ze zaměstnání či z podnikání.
Zadlužení českých domácností
ČSÚ v souvislosti s výsledky šetření zveřejnil také informace o tom, jak se vyvíjela zadluženost českých domácností, a to i přesto, že nejsou jeho součástí. Dynamika zadluženosti podle něj v posledních třech letech klesla a dále se snižuje.
Půjčky od nebankovních institucí zůstávají stále v hlubokých meziročních poklesech. Půjčky od bank v prvním čtvrtletí 2011 stouply o 6,5 procenta proti průměrným 31 procentům za roky 2005 až 2007 nebo 13 procentům za roky 2008 až 2010.
Zadluženost domácností k jejich ročním příjmům byla v roce 2009 v ČR jen na 55 procentech oproti 96 procentům v celé Evropské unii. Ve srovnání s objemem peněz, které mají domácnosti k dispozici, však dosáhla 56 procent, což je o tři procenta více než evropský průměr.
Zadluženost však lze porovnat i k celkovému bohatství českých domácností definovanému nejen výší jejich finančních aktiv, ale i těch hmotných v podobě domů a bytů. V poměru k takto vymezenému bohatství činila v roce 2010 zadluženost českých domácností zhruba 17 procent.
Srovnání s evropským průměrem není v tomto případě možné, neboť stav hmotných fixních aktiv vyčísluje kromě České republiky pouze pět dalších evropských zemí.